Po loňském úspěšném výletu parním vláčkem do Oybina jsme (OSŽ Mladá Boleslav a PO Liberec) i na letošní prázdniny připravili výlet pro rodiny, děti i důchodce. Tematicky nás trochu navedl „billboard“ před zámkem v Doksech „Od Valdštenja k Pücklerovi“, propagující turistiku v obou krajinách. Hrabě Arnošt František Waldstein (1821-1904) zanechal svůj otisk na nejkrásnějším nádraží ČR 2017 nejen hraběcí čekárnou, ale má velkou zásluhu na tom, že před 151 lety přijel do města první vlak. Kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785 – 1871) zase po sobě zanechal největší anglický park na evropském kontinentě (830 hektarů) a sám velký dobrodruh, cestovatel, spisovatel a milovník života, dobrého jídla a žen - vlakem jezdil taky.

Minulé putování jsem ukončil v Zabkowicích Śl. Odtamtud je možnost se přesunout do vzdálenějšího Paczkówa, který leží na trati Kameniec Zabkowicki –Otmuchów - Nysa. Na této dvoukolejné trati byla asi 15 let zastavena osobní doprava, která se sem vrátila na letošní letní sezonu, avšak pouhými dvěma páry víkendových vlaků PKP PR. Město Paczków je tak dostupné pouze autobusy.

Po částečné reaktivizaci železniční tratě Meziměstí - Walbrzych se staly pro českého turistu dostupnější i Soví hory s nejvyšší horou Wielka Sowa (1015 metrů nad mořem). Z Walbrzychu se přesuneme do Walimi (linka 5, pozor, jezdí ale ve variantních trasách, to je jinde nevídaná specialita!). Walim leží na konci bývalé elektrizované tratě Jugowice - Walim, která byla otevřena pouhopouhý týden před Sarajevským atentátem, totiž 22. června 1914. (Odkaz na jízdní řády na konci článku).

Tentokrát zvu čtenáře rubriky „Cestujeme s Obzorem“ do maďarsko-rakouského pomezí, kde je hlavním železničním dopravcem společnost GYSEV/Raaberbahn, na rakouské straně pak ÖBB. Společnosti GYSEV udělil koncesi k provozu císař František Josef I. jako apoštolský král uherský 15. října 1872 prvnímu řediteli GYSEV Viktoru baronovi Erlangerovi pro trať Györ (Ráb) – Sopron - Neufeld an der Leitha. Do roku 1920, kdy Trianonská smlouva vytyčila nové hranice po rozpadu Rakouska-Uherska, byla společnost územně rozdělena do dvou států - východního Rakouska (spolková země Burgenland) a západního Maďarska. Málokdo dnes ví, že Uhersko zasahovalo i na území dnešního Rakouska k řece Litavce: odtud plyne původní název Předlitavsko.

V den 104. výročí atentátu (Sarajevo: 28. června 1914, 11 h) na arcivévodu Ferdinanda s chotí Žofií, vévodkyní z Hohenbergu, jsem symbolicky navštívil i přilehlou trať arcivévodova bývalého rodového sídla Konopiště u Benešova u Prahy. Trať Benešov – Vlašim - Trhový Štěpánov -/Dolní Kralovice/ byla postavena postupně: 15. 12. 1895 (úsek Benešov - Vlašim) a 11. 10. 1902 (Vlašim - Dolní Kralovice). V roce 1975 byl z důvodu výstavby přehrady Želivka (zásobárna pitné vody pro Prahu) zrušen úsek tratě Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.

Další zajímavou tratí v okolí rakouského Grazu, kterou je možno navštívit, je trať Feldbach - Bad Gleichenberg, která odbočuje z tratě Graz – Fehring - Szombathely. Trať byla sice navržena již před rokem 1914, ale rozhodnutí ke stavbě přerušila 1. světová válka a neschopnost dohodnout se na konečné trase tratě - původně se totiž počítalo s propojením do lázní Bad Radkersburg na slovinských hranicích. Jednalo by tak o lázeňskou trať, jako je u nás například trať Mariánské Lázně - Karlovy Vary.

Železniční stanice Bor u Tachova leží na jednokolejné trati Domažlice - Planá u Mariánských Lázní v km 57,5 a na spojovací dráze Svojšín - Bor v km 15,2. První spojení s železničním světem dostal Bor 20. 9. 1903 od Svojšína a až 1. 8. 1910 od Domažlic a Plané. Žst. Bor je sídlem dirigujícího dispečera pro úsek tratě Bělá nad Radbuzou – Bor -Tachov. Mezi Borem a Svojšínem je doprava dle předpisu SŽDC D1 (nyní již jen lidově dé dvojka). Žst. Bělá nad Radbuzou je obsazena přilehlým výpravčím. Mezi Poběžovicemi a Bělou je však opět zjednodušená doprava řízena dirigentem z Poběžovic.

Za návštěvu zcela jistě stojí gotické město Horažďovice, které leží na trati Horažďovice předměstí - Klatovy - Domažlice. Trať byla otevřena 1. října 1888 jako součást Českomoravské transverzální dráhy, jednotu dráhy vykazuje většina budov s neomítnutou cihlovou stavbou. Železniční stanice Horažďovice leží v km 2,681 a je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením, hradlový řídicí přístroj můžeme spatřit oknem přes osobní pokladnu.

Trochu stranou cestovatelského zájmu leží půvabná lokální trať Nepomuk - Blatná (trať 191). Trať byla otevřena 11. června 1899 současně s „hlavní“ tratí Březnice – Blatná - Strakonice. „Hlavní“ uvádím záměrně, protože po ní jezdil léta dělený volarský rychlík. Rychlík sloužil hlavně pro potřeby dislokovaných vojenských posádek západního okruhu, pro cesty vojáků na dovolenky atd., současně s ním ho hojně využívali místní lidé. Po útlumu armády po roce 1990 byl zrušen i tento rychlík, resuscitace firmou KŽC se jaksi nepovedla, neboť byl od 10. 6. 2018 opět zrušen, ale v návrhu na GVD 2019 je opět uveden. Takže se nechme překvapit.

Stalo se již tradicí, že ZO OSŽ železniční stanice Olomouc hl. n. a ZO OSŽ SŽDC OŘ Olomouc pořádají pro své členy pěší a cyklistické výlety pod hlavičkou „Modrý vandr“. Sympatická na tomto počinu je mimo jiné také skutečnost, že „vandrování“ je organizováno každý rok v jiné lokalitě. A tak vedle loňských a předloňských výletů do Jeseníků, Beskyd, Litovelského Pomoraví a dalších míst na Moravě byla letos vybrána trasa, vedoucí z olomouckých rovin do nedaleké Drahanské a Konické vrchoviny. Dvě pěší trasy (12 a 16 km) byly doplněny cyklotrasou na 48 km, přičemž cíl byl ve všech případech v rekreačním letovisku v Ptenském Dvorku, které patří TJ Sokol Prostějov.

Dalším traťovým úsekem, kde kraje bez milosti „neobjednaly“ vlaky, je devítikilometrový úsek Holice (v Čechách) – Borohrádek. Trať Heřmanův Městec - Chrudim město (viz Cestujeme 5. březen 2018) - Moravany - Borohrádek byla zprovozněna 26. září 1899. V současné době (po 10. červnu 2018) je v plnohodnotném provozu již jen úsek Chrudim město – Moravany - Holice (na snímku).

Další tratí, která byla na doporučení SŽDC zrušena a posléze změněna na cyklostezku, je trať Hostašovice (původně Hodslavice-Hostašovice) - Nový Jičín horní nádraží. Trať byla otevřena 1. června 1889 jednak pro snadnou přepravu osob na trať Ostrava - Kojetín, ale hlavně pro potřebu továrny na klobouky (TONAK) a ostatních místních produktů. Katastrofou pro trať se stal 24. červen 2009, kdy Novojičínsko postihl silný přívalový déšť, a trať byla na několika místech poškozena. Nebyla ale zničena jako neopravitelná. Na opravu byly dokonce vládou vyčleněny peníze, protože se jednalo o živelní katastrofu a na povodně se vždy peníze uvolní!

Právě přítomno: 146 hostů a žádný gestor