V jihozápadní části Českého krasu leží obec Suchomasty, která je známa svým pivovarem (na snímku v současné podobě), který byl založen v roce 1601. V roce 1891 ho tehdejší majitelé - rodina Marešova - nechali přestavět na parostrojní od firmy Ringhoffer. Zajímavou informací na desce naučné stezky je údaj, že pivovar dodával své pivo například i vyhlášené smíchovské restaurace Plzeňka, po níž se dosud jmenuje tramvajová zastávka, poslední před Smíchovským nádražím.

Záhorskou Ves jsme v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ opustili 4. dubna 2018. Nyní přichází z Bratislavského kraje jako ledová sprcha zpráva, že v návrhu GVD 2020 bude již podruhé po Dzurindově rošádě v roce 2003 zastavena osobní doprava na trati Zohor - Záhorská Ves, ale i letní doprava Zohor - Plavecké Podhradie.

Kdo má rád Dolnorakouskou vinařskou oblast Weinviertel Niederösterreich, neměl by cestu oddalovat. Dr. Ludwig Schleritzko, zemský rada spolkové země Dolní Rakousko přes finance a dopravu (mobilitu) navrhl od prosince 2019 zrušení osobní dopravy na trati Gänsendorf - Groß Schweinbarth/Bad Pirawarth/Obersdorf. Trať leží blízkosti českých hranic a odbočuje před Vídní z hlavní tratě Vídeň-Břeclav v Gänsendorfu.

Na pražských Hradčanech v Letohrádku královny Anny zvaným Belveder je do 30. 11. výstava Pád železné opony. Vstup na výstavu je volný. Na velkoformátových fotografiích je zachycen přelomový rok 1989 v bývalém Československu, Polsku, Maďarsku a bývalé Německé demokratické republiky. Panely jsou umístěny uvnitř Letohrádku, vně budovy a v blízkosti „Zpívající fontány.“ U vstupu je zbudována maketa pádu Berlínské zdi a jako symbol skutečný trabant.

Žst. Mnichovo Hradiště leží v km 89,206 na jednokolejné trati Praha hl. n. / (Kralupy nad Vltavou) – Neratovice - Turnov (070). Záměrně uvádím Kralupy, neboť trať zprovoznila v roce 1865 společnost TKPE - Turnovsko-kralupská dráha, úsek z roku 1872 Neratovice -Praha hl. n. patřil zprvu BNB - České severní dráze, společnosti se v 80. letech 19. století spojily, avšak v roce 1908 byla společnost zestátněna jakožto i několik dalších velkých železničních společností na sklonku Rakouska-Uherska.

Nádraží Velké Meziříčí leží na stavebně náročné trati Křižanov - Studenec. První část tratě Studenec – Velké Meziříčí (staré nádraží) vystavěla známá soukromá Společnost státní dráhy (StEG) jako odbočku z hlavní tratě Brno – Třebíč - Jihlava v roce 1886. 20. prosince 1953 byla trať v Křižanově napojena na novou železnici Brno -Havlíčkův Brod.

V jednom dílu Cestujeme z Obzorem jsme zavítali do Jesenice z dálkově řízené žst. Petrohrad, kde však prakticky nic nestaví (úřaduje Ústecký kraj a GW Train Regio). Žst. Jesenice leží na naší nejdelší živé lokálce Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. V Jesenici je žst. obsazena výpravčím, který je současně dirigujícím dispečerem dle předpisu SŽDC D3 ve směru na Rakovník, ve směru na Blatno je provoz jako jediný úsek na této trati řízen dle předpisu SŽDC D1. Do Jesenice je veden pravidelný Mn 86655/54 od Blatna. V Jesenici se několikrát denně křižují osobní vlaky.

V úterý 7. května jsem pokračoval z Lužce nad Vltavou vlakem do Vraňan a jelikož autobus PID do Černoušku ujede deset minut před příjezdem vlaku (normální stav!) a vlak ve směru Vraňany - Straškov nenavazuje, šel jsem pěšky po silničce přes Jeviněves, kde se nachází velká jahodová plantáž, přes Černoušek, kde za 1. republiky učil J. V. Pleva (autor Malého Bobše, škola je nyní zrušena) do Ctiněvsi na vlak, což je kolem osmi kilometrů (lepší než dvě hodiny sedět ve Vraňanech, kde není ani čekárna ani bufet).

Tentokrát zvu čtenáře internetového Obzoru na prohlídku zámku Veltrusy a Lužce nad Vltavou. Vystoupíme v žst. Nelahozeves, která se původně jmenovala Veltrusy, z důvodu majitelů zámku Veltrusy hrabat Chotků. Před stanicí Nelahozeves odbočíme vpravo a půjdeme přes starý železný most, který je spojený s propustí a vodní elektrárnou, kterou navrhl Ing. Křižík. Stavba probíhala v letech 1900-1905, na mostě svého času jezdila i průmyslová elektrická drážka, jejíž pozůstatky včetně malé remízy můžeme spatřit dosud.

Do roku 1989 fungovalo v Čechách a na Moravě na šedesát cukrovarů, porozvratu českého cukrovarnictví po roce 1990 a 2004 přežilo pouhých sedm mohykánů, z toho v Čechách pouze dva. Nyní padly kvóty na cukr, to je sice hezké, ale cukrovary se již mezitím změnily v ruiny. Všechny cukrovary byly napojeny ve své době na fungující vlečky.

V rubrice „Cestujeme s Obzorem“ jsme opustili žst. Praha-Vršovice, seřaďovací nádraží, 14. ledna 2019. Vrátil jsem se na místo činu 8. dubna a dokumentoval poslední dny původních vršovických „Čekaček“. 20. dubna totiž dochází ke zrušení elektromechanického a mechanického zabezpečovacího zařízení v tomto obvodu z důvodu pokračující „koridorizace“ úseku Praha-Hostivař - Praha-Vršovice osobní nádraží.

Žst. Blíževedly leží v km 69,5 v listu GVD 539 tratě Česká Lípa - Lovosice, kdysi součást Ústecko-teplické dráhy (A. T. E.). Za časů A. T. E. byla tato trať páteřní, podle toho byla tehdy řešena i blízkost dopraven, z nichž do současné doby zbyl jen zlomek. Do 90. let 20. století ještě přežily Ploskovice a Zahrádky u České Lípy, obě jmenované se změnily na zastávky. Propustnost tratě je od té doby na hraně. Jsou zde nadměrně dlouhé mezistaniční úseky: Blíževedly - Česká Lípa 15,5 km nebo Liběšice - Litoměřice horní nádraží 13,6 km. Z tohoto důvodu se musí všechny vlaky křižovat v Blíževedlech a vložené vlaky v Liběšicích.

Právě přítomno: 183 hostů a žádný gestor