Obzor č. 13 – 5. 4. 1993
Rubrika„Co se děje v ústředí“ informuje o dalším kolektivním vyjednávání o KS Českých drah na rok 1993. Jak se zde uvádí, zatím došlo jen k vyjasnění vzájemných stanovisek a byly konstatovány sporné body, které budou předmětem dalších jednání.
Obzor č. 11 – 22. 3. 1993
Předseda OSŽ Zdeněk Škop svým článkem na první straně zahájil předsjezdovou diskusi. Mimořádný sjezd bude mít podle jeho slov tyto hlavní úkoly: spravedlivě rozdělit majetek tak, aby byly obě strany (česká a slovenská) spokojeny, na obou stranách ustavit odborový orgán a odsouhlasit nové stanovy. K přípravám sjezdu podává informace i pravidelná rubrika „Co se děje v ústředí“. Uvádí se zde mimo jiné, že při stoprocentní účasti by mělo na mimořádném sjezdu OSŽ být 528 delegátů s hlasem rozhodujícím.
Obzor č. 9 – 8. 3. 1993
V době vydání Obzoru č. 9 žilo Odborové sdružení železničářů jednak tím, že na ČSD dosud nebyla uzavřena kolektivní smlouva, a jednak přípravami na mimořádný sjezd OSŽ. Odrazilo se to i v aktuálních zprávách na první straně. Tam čtenáře jistě také zaujal titulek „Volání o pomoc“, který je dalším upozorněním Severočechů, tentokrát ZV OSŽ lokomotivního depa Chomutov, na kritický stav životního prostředí v severních Čechách, který může ohrožovat zdraví zaměstnanců, především těch, kteří pracují venku. Odboráři proto požadovali zavádět útlum elektráren vždy již při zhoršení rozptylových podmínek a nikoli až po vzniku živelní pohromy.
Obzor č. 7 – 22. 2. 1993
Odměňování na železnici – to bylo jedno z nejdůležitějších témat, která se probírala na první straně Obzoru č. 7. Ve stanovisku Ústředí OSŽ, nazvaném „Proč se odborové centrály nedohodly?“ je vysvětlován postoj OSŽ a Federace strojvůdců při kolektivním vyjednávání na Českých drahách, při kterém Federace strojvůdců požadovala 19% nárůst pro strojvůdce. „Nechceme nikomu nic brát, ale odmítáme, aby nadále byla jedna profese (strojvůdci, pozn. redakce) neúměrně preferována na úkor ostatních,“ uvádí se ve stanovisku Ústředí OSŽ. V podrobnějším článku doplněném tabulkami mzdových tarifů je poté vysvětlen návrh změn v odměňování zaměstnanců, který kalkuloval s nárůstem mezd o 15,5 %, ale vzhledem k odlišným požadavkům FS se na něm odborové centrály neshodly.
Obzor č. 5 – 8. 2. 1993
„Přípravy na sjezd v plném proudu“, říká titulek článku z jednání Ústředí OSŽ, které se konalo 27. 1. 1993. Obzor upozorňuje, že se na jednání sešli „příslušníci dvou států a jednoho odborového svazu“. Cílem chystaného sjezdu bylo právě rozdělení OSŽ na dva republikové svazy, samozřejmě včetně rozdělení majetku. Na první straně najdeme dále i rozhovor se dvěma představiteli Slovenské komory OZŽ na téma chybějícího zákona o železnicích SR.
Obzor č. 3 – 25. 1. 1993
„Každý kilometr zrušené železnice budu pokládat za osobní prohru,“říká v první části rozhovoru, uveřejněném v č. 3 Obzoru, ministr dopravy Jan Stráský. Vyjadřuje se v něm mimo jiné ke svým plánům týkajícím se organizace práce na ministerstvu či k harmonizaci dopravy. Ke vztahu ministerstva a ČD uvedl: „České dráhy musí být podnikem, který se zabývá železniční přepravou a co nejméně vším ostatním. Musí mít rozsáhlé pravomoci, ale pokud má dostat od státu v roce 1993 7 miliard korun, musí si stát na něj ponechat určitý vliv.“
Obzor č. 1 – 11. 1. 1993
„ČSD zanikly na základě zákona“– zní titulek článku na 1. straně, který se vrací k zasedání Federálního shromáždění ČSFR ze dne 16. 12. 1992 a cituje několik myšlenek z vystoupení místopředsedy federální vlády Antonína Baudyše. „Vzhledem k potřebě zachování sociální a právní jistoty železničářů je zvláštní důraz kladen na přechod pracovněprávních vztahů,“ řekl A. Baudyš mimo jiné. Zákon o zániku s. o. ČSD schválilo 183 poslanců, 13 se zdrželo hlasování a nikdo nebyl proti. Obzor tento zákon uveřejnil uvnitř listu v plném znění.
Obzor č. 49 – 14. 12. 1992
„Dělnické končí!“ Zpráva z tiskové konference Ústředního ředitelství ČSD, konané 7. 12. 1992, informuje o změnách v tarifní politice po 1. lednu 1993, konkrétně o zrušení dělnického jízdného. Místo něj byly od 3. 1. 1993 zavedeny traťové předplatní jízdenky. Byla do nich zapracována sleva v rozpětí 19 – 23 % ve srovnání s obyčejným jízdným.
Obzor č. 47 – 30. 11. 1992
Rozdělení republiky již bylo na podzim 1992 na dosah – jeho předznamenáním byly i změny kompetencí v OSŽ platné od 1. 12. 1992, o nichž rozhodlo Ústředí OSŽ dne 18. 11. 1992. Týkaly se delegování kompetencí z Ústředí na Českou a Slovenskou komoru, a to na přechodné období, do konání sjezdu OSŽ.
Obzor č. 45 – 16. 11. 1992
„Obzor i po novém roce český a slovenský“ – krátká zpráva na první straně informuje o tom, že i po rozdělení republiky (k 1. 1. 1993) bude Obzor přinášet články a reportáže v obou jazycích.„Protože železničáři v obou našich republikách budou mít stále dost společného i po vzniku dvou samostatných států, bude Obzor – ač vychází v Praze – psát nadále také slovensky a o Slovensku. Byli bychom rádi, kdyby se náš časopis stal jedním z pojítek, které mezi námi zůstanou,“ uvádí se v článku.
Obzor č. 43 – 2. 11. 1992
Blížící se rozdělení Československa na dvě samostatné republiky se na podzim 1992 odráželo i na mnoha jednáních OSŽ. Zabývalo se jím i Ústředí OSŽ dne 20. 10. 1992, jak se dočítáme v rubrice „Co se děje v ústředí“. Uvádí se zde, že k této problematice na ústředí probíhala velmi rušná diskuse, při níž se projevovaly názorové rozdíly mezi slovenskou a českomoravskou částí zástupců v ústředí. Jednáním o těchto otázkách by se měly podle článku zabývat i jednotlivé odvětvové sekce, které by měly vyjádřit svůj názor a návrhy na způsob řešení.
Obzor č. 41 –19. 10. 1992
Úvodní článek s titulkem „K zásadnímu řešení nejsou ani prostředky, ani síly“ shrnuje výsledky jednání Představenstva OSŽ s představiteli ČSD v čele s ústředním ředitelem Ing. Kunstem. Jak z textu vyplývá, jednání přineslo více otázek než odpovědí – ať co se týká mzdového nárůstu, zaměstnanosti či koncepce železniční dopravy. „Zatímco vystoupení hospodářského vedení bylo převážně teoretické a výhledové, připomínky odborářů byly ryze praktické a naléhavé,“ uvádí se v článku. Odboráři upozornili na to, že pracovníci neodcházejí jen proto, že nejsou spokojeni s platy a pracovními podmínkami, ale jsou stále v nejistotě, nevědí, co je čeká; nikdo se totiž nevyjádřil, s kolika pracovníky bude dráha počítat.
Právě přítomno: 291 hostů a žádný gestor