25 let OSŽ

osz logo25a

Psali jsme před 25 lety

Psali jsme před 25 lety

Psali jsme před 25 lety

Ob­zor č. 41 –19. 10. 1992

Úvod­ní člá­nek s ti­tul­kem „K zá­sad­ní­mu ře­še­ní ne­jsou ani pro­střed­ky, ani sí­ly“ shr­nu­je vý­sled­ky jed­ná­ní Před­sta­ven­stva OSŽ s před­sta­vi­te­li ČSD v če­le s ústřed­ním ře­di­te­lem Ing. Kunstem. Jak z tex­tu vy­plý­vá, jed­ná­ní při­nes­lo ví­ce otá­zek než od­po­vě­dí – ať co se tý­ká mzdo­vé­ho ná­růs­tu, za­měst­na­nos­ti či kon­cep­ce že­lez­nič­ní do­pra­vy. „Za­tím­co vy­stou­pe­ní hos­po­dář­ské­ho ve­de­ní by­lo pře­váž­ně teo­ret­ic­ké a vý­hle­do­vé, při­po­mín­ky od­bo­rá­řů by­ly ry­ze prak­tic­ké a na­lé­ha­vé,“ uvá­dí se v člán­ku. Od­bo­rá­ři upo­zor­ni­li na to, že pra­cov­ní­ci ne­od­chá­ze­jí jen pro­to, že ne­jsou spo­ko­je­ni s pla­ty a pra­cov­ní­mi pod­mín­ka­mi, ale jsou stá­le v ne­jis­to­tě, ne­vě­dí, co je če­ká; ni­kdo se to­tiž ne­vy­jád­řil, s ko­li­ka pra­cov­ní­ky bu­de drá­ha po­čí­tat.

Ob­zor č. 39 – 5. 10. 1992

V Ob­zo­ru č. 39 na­jde­me na prv­ní stra­ně tři otáz­ky pro ob­last­ní­ho ře­di­te­le OŘ Olo­mouc Ing. Voj­tě­cha Kno­p Kost­ku. Tý­ka­ly se mož­né­ho pro­pouš­tě­ní i osu­du tzv. ne­ren­ta­bil­ních tra­tí. Ten v sou­vis­los­ti se za­měst­na­nec­kou po­li­ti­kou ho­vo­ří o mož­ném od­čle­ně­ní čin­nos­tí, kte­ré ne­sou­vi­se­jí s vlast­ním pro­vo­zem ČSD. Co se tý­ká ru­še­ní tra­tí, oblast­ní ře­di­tel od­ka­zu­je na pro­bí­ha­jí­cí prů­zkum frek­ven­ce, z nějž má vze­jít roz­dě­le­ní sí­tě na ob­chod­ní a re­gio­nál­ní a ná­vrh na dal­ší ře­še­ní. „Ten­to ná­vrh by měl být před­mě­tem ve­řej­ně práv­ních ří­ze­ní a k ce­lé pro­ble­ma­ti­ce se mu­sí vy­jád­řit i stát­ní sprá­va a ve­řej­nost,“ uvá­dí Ing. Knop Kost­ka v od­po­vě­di. Krát­ký člá­nek na prv­ní stra­ně ozna­mu­je, že 22. 9. schvá­li­lo Mi­nis­ter­stvo prá­ce a so­ci­ál­ních vě­cí Čes­ké re­pub­li­ky zří­ze­ní Že­lez­nič­ní zdra­vot­ní po­jiš­ťov­ny se síd­lem v Pře­ro­vě.

Ob­zor č. 37 – 21. 9. 1992

Člá­nek s nepřehlédnu­telným ti­tul­kem „Vy­ře­ší čist­ka si­tu­a­ci na že­lez­ni­ci?“ in­for­mu­je o kon­fe­ren­ci pra­cov­ní­ků ČSD – čle­nů ODS a sym­pa­ti­zu­jí­cích, kte­ří se se­šli 12. 9. 1992 v Par­du­bi­cích. Na pro­gra­mu by­ly dva hlav­ní bo­dy – or­ga­ni­za­ce že­lez­ni­ce po ukon­če­ní fe­de­ra­ce a od­stra­ně­ní vli­vu KSČM a za­stán­ců bý­va­lých po­řád­ků. Je­den řeč­ní­ků, Ing. Zen­kl, in­for­mo­val o tom, že se již za­ča­lo jed­nat o dě­le­ní ma­jet­ku ČSD (při­tom o roz­dě­le­ní fe­de­ra­ce v té do­bě ješ­tě ne­by­lo roz­hod­nu­to). Dá­le se zde dis­ku­to­va­lo o bu­dou­cím orga­ni­zač­ním uspo­řá­dá­ní ČSD. Vý­sled­kem jed­ná­ní by­lo roz­hod­nu­tí, že ODS při ČSD bu­de usi­lo­vat o vy­tvo­ře­ní vý­bo­ru pro do­pra­vu v Čes­ké ná­rod­ní ra­dě a pro­fes­ní­ho vý­bo­ru pro do­pra­vu. Ze stran vlád­ní koa­li­ce mě­la být vy­tvo­ře­na sku­pi­na, kte­rá pro­ve­de ana­lý­zu per­so­nál­ní si­tua­ce v ČSD a při­pra­ví okruh vhod­ných pra­cov­ní­ků pro ří­dí­cí funk­ce. Me­to­dy na­vr­ho­va­né na jed­ná­ní ne­bez­peč­ně při­po­mí­na­ly stra­nic­ké kád­ro­vá­ní, což by­lo ta­ké v člán­ku ost­ře kri­ti­zo­vá­no.

Ob­zor č. 35 – 7. 9. 1992

Bouř­li­vou at­mo­sfé­ru před roz­dě­le­ním Čes­ko­slo­ven­ska na dvě sa­mo­stat­né re­pub­li­ky od­rá­ží po­znám­ka na prv­ní stra­ně s pří­znač­ným ná­zvem „Kdo chce roz­vod?“ Au­tor­ka, stej­ně ja­ko vět­ši­na hla­sů, kte­ré teh­dy za­zní­va­ly ze strá­nek Ob­zo­ru, pre­fe­ru­je za­cho­vá­ní jed­not­né­ho stá­tu a vy­slo­vu­je ar­gu­men­ty na je­ho pod­po­ru. V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ Ob­zor in­for­mu­je o za­há­je­ní ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní s cí­lem no­ve­li­zo­vat Řád pro od­mě­ňo­vá­ní za­měst­nan­ců s. o. ČSD. Od­bo­ry – s vý­jim­kou Fe­de­ra­ce stroj­ve­dou­cích – předložily kon­krét­ní spo­leč­ný ná­zor.

Ob­zor č. 33 – 24. 8. 1992

Vý­tah z tis­ko­vé be­se­dy s ústřed­ním ře­di­te­lem s. o. ČSD Ing. Kunstem, uve­řej­ně­ný na prv­ní stra­ně č. 33, ne­se pří­znač­ný ti­tu­lek „Sou­mrak že­lez­ni­ce?“. Ing. Kunst v úvo­du uve­dl, že ná­klad­ní do­pra­va bu­de vel­mi rych­le eko­no­mic­ky uza­vře­na, tzn., že mu­sí vy­pro­du­ko­vat to­lik zdro­jů, aby by­la schop­na být ne­zá­vis­lá na stát­ním roz­poč­tu; osob­ní do­pra­va by po­dle je­ho slov mě­la být eko­no­mic­ky uza­vře­na do 3 – 5 let. Uve­dl rov­něž, že je tře­ba po­čí­tat se zeštíhlo­vá­ním že­lez­nič­ní sí­tě a ome­ze­ním či ru­še­ním osob­ní do­pra­vy na tra­tích, kde ne­ní do­sta­teč­ná in­ten­zi­ta a kde ne­bu­de ni­kdo, kdo by do­pra­vu za­pla­til. Na otáz­ku, tý­ka­jí­cí se spo­lu­prá­ce s od­bo­ry, Ing. Kunst od­po­vě­děl, že se­rióz­ní vzá­jem­ná in­for­mo­va­nost jen pro­spě­je, od­bo­ry však mu­sí po­cho­pit ob­chod­ní zá­mě­ry ČSD, ne­boť ne­úměr­né kla­de­ní po­ža­dav­ků by moh­lo pod­ni­ka­tel­skou ak­ti­vi­tu ochro­mit.

Ob­zor č. 31 – 10. 8. 1992

„Ob­ča­né by mě­li vě­dět, co je če­ká,“ ří­ká v roz­ho­vo­ru uve­řej­ně­ném na prv­ní stra­ně JUDr. Ri­chard Fal­br, pre­zi­dent Čes­ké a Slo­ven­ské kon­fe­de­ra­ce od­bo­ro­vých sva­zů (ČSKOS). Ge­ne­rál­ní ra­da ČSKOS teh­dy po­ža­do­va­la, aby pří­pad­né roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska pro­bí­ha­lo pou­ze ústav­ní ces­tou. Zpra­co­va­lo pro­to ma­te­ri­ál shr­nu­jí­cí eko­no­mic­ké dů­sled­ky to­ho­to roz­dě­le­ní. „Dá se ří­ci, že zá­vě­ry na­hrá­va­jí myš­len­ce udr­že­ní fe­de­ra­ce,“ ří­ká v roz­ho­vo­ru Ri­chard Fal­br.

Ob­zor č. 29 – 27. 7. 1992

V pra­vi­del­né rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se pí­še o schůz­ce zá­stup­ců od­bo­ro­vých cent­rál na že­lez­ni­ci a v do­pra­vě s doc. Ing. An­to­ní­nem Baudy­šem, kte­rý byl v té době po­vě­řen ří­ze­ním fe­de­rál­ní­ho mi­nis­ter­stva do­pra­vy. Zá­stup­ci jed­not­li­vých do­prav­ních obo­rů jej na schůz­ce se­zná­mi­li se špat­nou a ne­do­ře­še­nou si­tua­cí v do­pra­vě, včet­ně vzta­hů a pro­blé­mů me­zi hos­po­dář­ským ve­de­ním a jed­not­li­vý­mi od­bo­ro­vý­mi cen­trá­la­mi. Mi­nis­tr zdů­raz­nil, že zrov­no­práv­ně­ní jed­not­li­vých do­prav­ních obo­rů na pře­prav­ním tr­hu bu­de za­bez­pe­če­no až v no­vém da­ňo­vém sys­té­mu, je­hož plat­nost se před­po­klá­da­la od 1. 1. 1993.

Ob­zor č. 27– 13. 7. 1992

V lé­tě 1992 vrcho­li­la jed­ná­ní o roz­dě­le­ní Čes­ko­slo­ven­ska na dva sa­mo­stat­né stá­ty. Ta­to si­tua­ce se stá­le čas­tě­ji od­rá­ží i v ob­sa­hu tý­de­ní­ku Ob­zor. Čís­lo 27 na prv­ní strán­ce otis­ku­je pro­hlá­še­ní ge­ne­rál­ní ra­dy Čes­ké a Slo­ven­ské kon­fe­de­ra­ce od­bo­ro­vých sva­zů (ČSKOS) k teh­dej­ší vnitro­po­li­tické si­tu­a­ci pod ti­tul­kem „Jen ústav­ní ces­tou!“ Ge­ne­rál­ní ra­da ve svém pro­hlá­še­ní vy­jád­ři­la zne­po­ko­je­ní z to­ho, že při jed­ná­ních o stá­to­práv­ním uspo­řá­dá­ní ustu­pu­jí do po­za­dí so­ci­ál­ní otáz­ky a usku­teč­ňová­ní so­ci­ál­ní re­for­my. ČSKOS pro­to vy­jád­ři­la po­ža­da­vek, aby všech­ny kro­ky ve­dou­cí ke stá­to­práv­ní­mu uspo­řá­dá­ní pro­bí­ha­ly ústav­ní ces­tou.

Ob­zor č. 25 – 29. 6. 1992

V již té­měř prázd­ni­no­vém Ob­zo­ru je znát úle­va po dlou­hém ko­lek­tiv­ním vy­jed­ná­vá­ní. Uby­lo konfrontačních člán­ků, při­by­lo ví­ce odlehču­jí­cích či nad­ča­so­vých, na­pří­klad o ces­to­vá­ní či his­to­rii že­lez­ni­ce. Jed­nou z vý­ji­mek je roz­ho­vor s ře­di­te­lem že­lez­nič­ní­ho uči­liš­tě v Kar­lo­vých Va­rech, je­hož ti­tu­lek „Ne­jis­tá bu­douc­nost“ vy­jad­řu­je teh­dej­ší si­tu­a­ci že­lez­nič­ních uči­lišť.

Ob­zor č. 23 – 15. 6. 1992

„Ni­kdy jsme ne­by­li pro­ti po­ža­dav­kům stroj­vůd­ců,“zní ti­tu­lek sta­no­vis­ka Ústře­dí OSŽ k vý­vo­ji si­tua­ce po­té, co ve­de­ní ČSD po­de­psa­lo ko­lek­tiv­ní smlou­vu ČSD se čtyř­mi od­bo­ro­vý­mi cen­trá­la­mi, bez Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců (FS). Spor­ným bo­dem by­lo sta­no­ve­ní prio­rit – za­tím­co FS pro­sa­zo­va­la zkrá­ce­nou pra­cov­ní do­bu roz­ší­řit i pro stroj­ve­dou­cí na po­su­nu, OSŽ ji po­ža­do­va­la nejen pro tuto profesi, ale i pro dal­ší náročné pro­voz­ní pro­fe­se. Po­té, co ve­de­ní ČSD roz­hod­lo, že se vzhle­dem k ne­pod­pi­su ze stra­ny FS ko­lek­tiv­ní smlou­va ne­bu­de vzta­ho­vat na čle­ny FS, obrá­ti­ly se ostat­ní čty­ři od­bo­ro­vé cen­trá­ly na ve­de­ní ČSD s po­ža­dav­kem, aby to­to své roz­hod­nu­tí zru­ši­lo, ne­boť by na něj do­pla­ti­li řa­do­ví stroj­ve­dou­cí, kte­ří za chyb­né roz­hod­nu­tí před­sta­vi­te­lů své od­bo­ro­vé cen­trá­ly ne­mo­hou.

Ob­zor č. 21 – 1. 6. 1992
V rub­ri­ce „Co se dě­je v ústře­dí“ se do­čí­tá­me o bo­lest­ném do­ha­do­vá­ní ko­lek­tiv­ní smlou­vy na rok 1992, kte­rou od­mí­ta­la po­de­psat Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců. Ob­zor při­ná­ší pře­hled roz­por­ných bo­dů. Na té­že stra­ně je v rá­meč­ku otiš­tě­na krát­ká zprá­va o tom, že ko­lek­tiv­ní smlou­va na rok 1992 je podepsá­na za ÚŘ ČSD i za od­bo­ro­vé cen­trá­ly, chy­bí však stá­le pod­pis zá­stup­ce Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců. OSŽ by­lo v té do­bě stá­le ve stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti. Spor­ným bo­dem byl po­ža­da­vek FS na zkrá­ce­ní pra­cov­ní do­by na 36 ho­din pro stroj­ve­dou­cí na po­su­nu. Pří­pad­né za­blo­ko­vá­ní ko­lek­tiv­ní smlou­vy by však mě­lo za ná­sle­dek ztrá­tu již sjed­na­ných pod­mí­nek pro všech­ny za­měst­nan­ce, ja­ko je tý­den do­vo­le­né na­víc, již zkrá­ce­nou pra­cov­ní do­bu, re­kon­dič­ní po­by­ty a dal­ší.

Ob­zor č. 19 – 18. 5. 1992

„Ži­vel­ná stáv­ka v Ži­li­ně tr­va­la čty­ři dny,“ří­ká ti­tu­lek úvod­ní­ho člán­ku v Ob­zo­ru č. 19. In­for­mu­je o dů­vo­dech a prů­bě­hu té­to stáv­ky, kte­rá by­la vy­vo­lá­na ne­spo­ko­je­nos­tí s pla­to­vým o­hod­no­ce­ním po­su­no­va­čů i ne­jis­to­tou při chy­bě­jí­cí ko­lek­tiv­ní smlou­vě. Stáv­ku­jí­cí po­su­no­va­či, za­měst­nan­ci žst. Ži­li­na, vy­stu­po­va­li ži­vel­ně a bez po­třeb­né le­gis­la­tiv­ní opo­ry, a pro­to své po­ža­dav­ky ne­vy­mohli. Je­jich ak­ce přes­to měla vel­ký ohlas me­zi dal­ší­mi vý­kon­ný­mi jed­not­ka­mi.

Právě přítomno: 433 hostů a žádný gestor