Zastávka Malenice nad Volyňkou leží na pošumavské dirigované trati Strakonice - Vimperk v km 17,733 (sídlo dirigenta v žst. Vimperk). Dle původní architektury budovy zastávky se dá usuzovat, že v době vzniku tratě v roce 1893 to byla stanice, zcela jistě nákladiště. Mezi dopravnou D3 Volyně a z. Malenice byla v posledních letech reaktivována vlečka v km 15,928 se stavební délkou 0,47 km pro nakládku kameniva z lomu Černětice, provozovatel vlečky je firma Cemex Sand se sídlem v dalekých Napajedlech. Obsluha vlečky se provádí pravidelně ve frekvenci dle potřeby, zpravidla jednou týdně.

V sobotu 24. května 2025 se uskutečnil první letošní Regionální den železnice v České Třebové. Tato tradiční akce přilákala železniční nadšence, rodiny s dětmi i širokou veřejnost, která se zajímá o historii a současnost železniční dopravy. Celodenní program se odehrával především v areálu lokomotivního depa v České Třebové, které se pro tuto příležitost otevřelo návštěvníkům.

V sobotu 21. června vypravilo Muzeum Lužná u Rakovníka tradiční nostalgický vlak (vedený Lok T466 0286) v trase Lužná – Rakovník – Jesenice – Protivec - Bochov. Na trati Protivec - Bochov byla na popud tehdejšího Ministerstva dopravy za vlády ministra Martina Římana (ODS) zastavena v květnu 1996 pravidelná osobní doprava, která tam již od konce 70. let byla násilně utlumena na tři páry osobních vlaků v pracovní dny v časově tragických polohách. Paradoxně několik let před zásahem MD byla doprava zatraktivněna školním ranním párem v trase Bochov – Těšetice - Vahaneč a zpět, který byl hojně využíván dětmi v tomto zapomenutém kraji, který poškodil vojenský zábor rozsáhlé oblasti Doupovských hor, odkud bylo v roce 1945 vysídleno původní od středověku německé obyvatelstvo a po roce 1950 i dosídlenci ze Slovenska a Rumunska.

Kdo chce ještě vidět původní budovu nádraží Praha-Bubny, měl by si pospíšit. Budova nádraží získala současnou podobu v roce 1923, tedy ještě za vlády posledního roku Buštěhradské dráhy před zestátněním. Budova přestala sloužit svému účelu po zahájení totální přestavby žst. Praha-Bubny v březnu 2023. 
Žst. Praha- Bubny byla ve své době jedna z nejvytíženějších pražských stanic. Byly tam od roku 1872 dílny StEG, dezinfekční stanice a vlečka do pražský jatek (nyní Holešovická tržnice), odbočka do žst. Praha-Holešovice, přístav a ve stanici vycházela (a stále vychází) trať Praha-Bubny - Chomutov a Praha Masarykovo/Praha-Libeň přes Negrelliho viadukt do Děčína, dříve Podmokel (Bodenbach). 

Šumavské město Volary (dříve také Wallern) bylo založeno jako osada v roce 1359 na Zlaté stezce Passau (Pasov) - Prachatice, v roce 1420 bylo povýšeno na městečko, v roce 1424 obsazeno husity, posléze patřilo Rožmberkům (Rosenberg) a potom jako celá Šumava do roku 1947, Schwarzenbergům. 1871 povýšeno císařem Františkem Josefem I. na město. 

V sobotu 31. května v žst. Praha-Radotín pořádaly České dráhy ve spolupráci s PIDem a Muzeem ČD Lužná u Rakovníka (potažmo s depem Olomouc, které má na starost Rosničku 464.202) Pražský dopravní den dětí. Hlavním lákadlem pro děti i dospělé byly po dlouhé době parní vlaky v úseku Radotín - Karlštejn vedené párou 464.202, vyrobené v roce 1956 jako druhý prototyp této moderní řady, tehdy v Závodech V. I. Lenina v Plzni (Škoda Plzeň). Rosnička se prakticky vrátila na chvíli na trať, kde počátkem 60. let jezdila s rychlíkem „Babiňák“ Praha hl. n. - Horaždovice předměstí (tehdy žst. Babiny). 

V letech 2024 - 2025 probíhá stavba dalšího pražské mostu, který bude spojovat Dvorce se Zlíchovem. Most bude k nelibosti motoristů sloužit výhradně pro tramvajovou, pěší a kolovou dopravu, povolení k vjezdu bude mít Integrovaný záchranný systém (IZS). Výhledově má sloužit i pro novou tramvajovou trať Dvorce Krč, Budějovické náměstí/Pankrác/Michle. Toto spojení dlouhodobě blokuje Městská část Prahy 4, patrně radši vidí denní kolony aut v Jeremenkově ulici, které blokují MHD/PID.

Společnost AŽD v letech 2023 - 24 generálně opravila kraji odepsanou trať Dolní Bousov - Kopidlno a vytvořila na ní experimentální provoz s autonomními vlaky (vlak bez strojvedoucího). V Sasku se testuje autonomní provoz na trati Annaberg Süd - Schwarzenberg. U nás je AŽD napřed, v dubnu 2025 začal regulérní provoz s cestujícími. Na serveru Kopidlnky je uvedeno v jaké dny se mohou zájemci svézt autonomním vlakem, v ostatní provozní dny jezdí klasický motor řady 810. Autonomní motorový vůz je použit s vozu řady 810 pod číslem 811 111-4, vůz není určen pro cestující, cestující mohou použít pouze přípojný vůz řady 010. O jízdy a celou trať je mezi veřejností enormní zájem. Jinak je tomu u kraje Královéhradeckého či Středočeského, které se neobtěžovaly trať integrovat do svých tarifních systémů! Trať je atraktivní i zámkem i pivovarem v Dětenicích či zámkem v Kopidlně.

Hlavní město Praha má něco okolo devadesáti chráněných území a přírodních památek, které byly vyhlášeny v období 60. až 80. let 20. století. Po roce 1990 by to již lehce nešlo, začala doba developerů. Hlavní iniciátor vyhlašování chráněných území bylo Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody, v němž pracovala po vyhození z Přírodovědecké fakulty UK v roce 1971 z politických důvodů má matka Doc. RNDr. Jarmila Kubíková, Csc. Ta se významně zasloužila o ochranu pražské přírody (komentuje to, že díky vyhazovu mohla zachránit přírodu Prahy), kde rostou zcela unikátní rostliny na geologicky pestrém podkladu - vápenec, břidlice, pískovce atd. 28. dubna 2025 obdržela Fričovu cenu za rok 2024 a celoživotní zásluhu o ochranu přírody, cenu jí předala Profesorka RNDr. Helena Illnerová, DrSc., bývalá předsedkyně Akademie věd ČR.

Stalo se tak v Lannově vile v Bubenči, vila je v majetku ČSAV a provozuje v ní i restauraci a hotel. Vilu nechal postavit Vojtěch rytíř Lanna v roce 1872. Lanna byl významný železniční podnikatel, kdy spolu s baronem Šebkem vystavěl významné železniční tratě v Rakousku-Uhersku. Spolu obývají i hrobku na Olšanském hřbitově v Praze. Rodina Lanna prodala vilu v Bubenči v roce 1913 a odstěhovala se do Gmundenu u Salzkammergutbahn (Solnohradská dráha, Lanna se zabýval i těžbou a přepravou soli po železnici), kde dosud obývá podobnou vilu, rodina žije v ženské linii pod jménem von Trautenberg (!).
Vila Lanna v Bubenči je přístupná pro veřejnost, při návštěvě restaurace, kde nejsou ceny nijak astronomické. Naproti vile je nyní Muzeum literatury (Památník národního písemnictví). Z balkónu a věže vily je úchvatný pohled na severní část Prahy - Troju, místodržitelský letohrádek, Jabloňku atp. Třeba návštěvou vily je možno projít různá chráněná území Prahy. Trochu mimo centrum zájmu je chráněná lokalita V hrobech v Praze-Kamýku, dá se na ní dojít od zastávky vlaku Praha-Modřany, zastávka asi čtyři kilometry vzhůru, či použít novou tramvajovou trať směr Libuš (zastávka u observatoře). Druhý Lannův palác je přímo proti žst. Praha-Masarykovo na opačném rohu co je sídlo Správy železnic, to pro změnu sídlí v bývalé správní budově České severní dráhy (BNB).
Martin Kubík

Od Big Benu přímo pod Eiffelovu věž. Z národní galerie na Trafalgar Square přímo do Doveru. Sen každého milovníka umění a památek je teď o něco jednoduší díky vlakovému spojení mezi Londýnem a Paříží. Cesta začíná…

První písemná zmínka o městečku Libochovice, ležícího na okraji Českého středohoří, je z roku 1292, kdy patřilo pod hrad Klapý zvaný Házmburk. V letech 1335 - 1558 byl trvale v držení pánů z Házmburku. Například Václav Zajíc z Házmburka byl v letech 1555 - 1578 kníže velkopřevor Suverenního řádu maltézských rytířů (tehdy johanitů). Poslední šlechtičtí majitelé Libochovic byli z rodu Herberstein-Proskov, který získal český inkolát od císaře Karla VI. v roce 1722 (Karel Leopold hrabě Herberstein, velkopřevor Maltézského řádu, kapitán galéry maltézského loďstva, pohřben v kostele Panny Marie pod Řetězem na Malé Straně). V roce 1939 byla na majetek Herbersteinů uvalena říšskoněmecká nucená správa, patrně z důvodu soudních sporů Josefa hraběte Herbesteina-Proskov s jeho synem.

Do 30. května 2025 je již potřetí během roku (prvně jaro 2024, podruhé na podzim 2024) obnoven pravidelný provoz osobních vlaků X560 v režii dopravce DLB na objednávku PID za autobusy linky 560. Děje se tak na trati (Lužná) – Krupá – Kněževes - Chrášťany zastávka - Kolešovice. Již tolikrát odepisovaná trať - kdysi už FMD, pak ČSD, ČD, a po roce 2004 Středočeským krajem, který pro ni již připravil konečné řešení.

Právě přítomno: 2286 hostů a žádný gestor