Do obce Olešná u Rakovníka se od zastavení pravidelné osobní dopravy na trati Krupá - Kolešovice Středočeským krajem v roce 2006 pravidelným vlakem nedostanete. Mírně se blýská na lepší časy. Loni byla trať oživena výročím 130 let tratě - odbočky Buštěhradské dráhy. V týdnu od 15. - 19. 4. 2024 byla obnovena osobní doprava z důvodu výlukové činnosti na Rakovnicku. Do 16. 4. se jezdilo v úseku Krupá - Chrášťany zastávka, 17. 4. do Kněževse a 18. 4. až do Kolešovic. 25. 4. budou jezdit do Kolešovic mimořádné historické vlaky Länderbahn V červenci má do Kolešovic jet i ČD Muzeum Lužná. Z důvodu nepřejícnosti Středočeského kraje nadále nejezdí do Kolešovic parní vlaky KHKD.

Do pevnosti Terezín (Theresienstadt) se dá nově dostat netradičně po vodě a to přívozem, spíše lodní dopravou, z přístaviště poblíž železniční zastávky Litoměřice město. Přívoz pluje přes soutok Labe s Ohří a dále po Ohři až do Terezína na úpatí pevnosti, dále je plavba po Ohři zakázána, neboť není přes jezy bez zdymadel plavba možná.

První písemné zmínky o Litomyšli pocházejí z roku 981 pod latinským názvem castrum Lutohomisl. Od roku 1344 do vypálení města husity v roce 1421 sídlilo v Litomyšli biskupství, pod něž patřilo 147 farností, do roku 1481 fungovalo biskupství jen v moravské části diecéze, v roce 1664 nahrazeno biskupstvím Královéhradeckým. Titulární biskupství existuje dodnes, ale nemá žádné pravomoci. Hlavní železniční tratě se z důvodu nepříznivých sklonových podmínek Litomyšli vyhnuly, až 23. října 1882 byla přivedena do Litomyšle lokální dráha z Chocně.

Zastávka Dubičná (bývalé nákladiště) leží na trati bývalé Ústecko-Teplické dráhy (A.T.E.) mezi žst. Úštěk a žst. Blíževedly, v dávné historie tratě byla Dubičná stanice. Ještě kolem roku 2010 byl u zastávky nádražní hostinec. Z Dubičné (dříve Eicht) se vydáme po silničce do Konojed. Konojedy byly v minulosti hospodářským centrem s pivovarem díky fundace Anny Kateřiny a jejího chotě Františka Karla hraběte Swéerts-Spork, fundaci potvrdila císařovna Marie Terezie.

V regionálním muzeu v Kolíně na hlavní trati (kdysi STEGu) Praha – Kolín - Česká Třebová, je až do 15. září k vidění výstava o knížecím rodu Lichtenštejnů v Království českém. Výstava ukazuje památky na tento významný evropský rod, který měl rozsáhlé majetky nejen na Moravě, ale i Čechách. Lichtenštejnové budovali i lesní železnice v Jeseníkách, například u Branné či u Koutů nad Desnou. Bez zajímavosti také není, že vlastnili cukrovary i v Plaňanech či v Českém Brodě. Oba cukrovary již zavřela neviditelná ruka trhu.

Zastávka Horní Beřkovice leží na trati Vraňany – Straškov - Libochovice, kde byl zahájen provoz 12. října 1907 lokomotivou Arcivévoda Karel: 422.025. Tato lokomotiva je dosud zachována, trochu neuctivě, jako neprovozní exponát NTM Praha, ač byla léta vlajkovou lodí nostalgických jízd. Dle slov pamětníků z žst. Vraňany byla i trať v úseku Vraňany - Straškov někdy v 70tých letech provozována jako D3, nejméně od roku 1980 je to SŽ D1 (dříve D2).
Dopravna D3 byly Horní Beřkovice, Kostomlaty pod Řípem byly nz. Po roce 2000 byly vytrhány všechny odbočné koleje jak v H. Beřkovicích tak v Kostomlatech. V H. Beřkovicích ještě pamatuji samostatného komerčního pracovníka, budova nádraží je naštěstí jako jedna z mála na trati obydlena a udržována, budova bývalého nz Kostomlaty je v havarijním stavu, bývalé silo ZZN se nyní částečně opravuje.

Pro poznání krás Švýcarských Alp a fungující železnice jsme si s manželkou vybrali poznávací zájezd od komerční cestovní kanceláře. Jelikož už nejsme nejmladší, byla cesta nočním vlakem tam i zpět jasná volba proti cestě autobusem. Z Prahy směr Curych (německy Zürich) jsme vyrazili přímým lůžkovým vlakem ČD s odjezdem v úterý 26. září v 18:21. Měli jsme rezervované kupé č. 8 třídy LUX pro dvě osoby. Byl jsem na cestu nočním vlakem velice zvědav, protože jsem kdysi jel lůžkovým vlakem z Vídně do Paříže, a to nás spalo v kupé 6 osob.

Klobuky v Čechách a Zlonice leží na bývalé Pražsko-duchcovské dráze (PDE), která byla otevřena v letech 1872-1873-1884. Vedla z Prahy-Smíchova přes Rudnou (tehdy Dušníky), Noutonice, Slaný až do Moldavy v Krušných horách. V Klobukách byl velkostatek agrárnické rodiny Malypetrů, kteří se zasloužili o hospodářský rozvoj celé oblasti od Klobuk po Zlonice. Hned po otevření PDE byl postaven v Klobukách cukrovar s přípojnou vlečkou. Cukrovar byl zlikvidován až po roce 1990 při masivním rušení cukrovarů v ČR.

Bývalé město Kuřívody (dříve Hühnewasser), ležící v bývalém vojenském újezdu Ralsko-Mladá, bylo po roce 1950 vysídleno a celá oblast uzavřena. V Kuřívodech bylo postupně zdemolováno na dvě stě historických domů, město bylo dle historika Karla Kuči zcela unikátní památkový celek. Po invazi spřátelených armád pod vedením SSSR v srpnu 1968 se staly Kuřívody centrem sovětské armády, která v prostoru operovala až do odsunu sovětských vojsk při rozpadu SSSR v roce 1991. Nejbližší železniční stanice prostoru bylo Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Mimoň.

Článků o švýcarské železnici bývá publikováno mnoho. Jedná se o takový fenomén, že je o čem psát a čemu se obdivovat i tentokrát. Společně s ruskou Transsibiřskou magistrálou nebo spojením Peking – Lhasa v Číně a spoustou dalších zajímavých železničních tratí patří mezi ta nejobdivovanější dopravní spojení na světě. Specialisté z firmy SUDOP Brno, která má na české projekční scéně více jak 30letou tradici, měli možnost čerpat zkušenosti a zároveň inspiraci, protože i ta je při projektování drážních cest důležitá, ve velmi náročném terénu Rhétských Alp. Ty se, kromě dalších území, rozkládají na území dvou švýcarských kantonů – Graubünden a Ticino. Jedním z provozovatelů železniční dopravy v této oblasti je Rhétská dráha (RhB).

Památník Karla Čapka na okraji Staré Hutě u Dobříše vznikl v roce 1963. Empírová vila, v níž se Památník nachází sloužila v letech 1840 až 1926 jako správní budova válcovny a knížecí železárny Colloredo-Mansfeldů. Již od roku 1720 byl v místě hamr. Železárny byly zrušeny v roce 1926 a vedla do nich vlečka odbočující zastávky Stará Huť na trati Praha - (Nusle-Modřany) - Dobříš z roku 1897. Vlečka sloužila až do 90. let 20. století, kdy na ní byly odstavovány víkendové soupravy, po vykolejení na neudržované vlečce byl postaven na vlečku červený terč a místo opravy byla vlečka odpojena od sítě vytržením odbočné výměny, ač měl jeden podnikatel u vlečky zájem postavit montovnu na pneumatiky, které chtěl vozit po dráze.

Od roku 2006 se nedá dostat pravidelným vlakem do Zásmuk na rozkaz Středočeského kraje, tehdy vládl hejtman Bendl (ODS), nyní vládne hejtmanka Pecková (STAN) a situace se nezměnila. Naopak, v úseku Plaňany zastávka - Kouřim jezdí jen šest párů vlaků a do Zásmuk byly zastaveny i oblíbené turistické vlaky KŽC. Přitom v Zásmukách, které jsou městem od roku 1869 a statut města byl potvrzen i v roce 1992, je zajímavá památková zóna - zámek v majetku hraběcí rodiny Sternberg od roku 1637, nyní spravuje Dipl.Ing. Maxmilián hrabě Hardegg příbuzný Sternbergů. Zámek obsadila v letech 1948 - 1989 armáda ČSLA, chemický oddíl, za jejíž správy v roce 1982 vyhořelo severní křídlo zámku a věž, Sternbergům byl zámek vrácen v roce 1992 v ruině, Diana hraběnka Sternbergová zámek opravila do zabezpečeného stavu. V parku se nachází i cenná umělá jeskyně - grotta.

Právě přítomno: 431 hostů a žádný gestor