- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Přesně na den, v pátek 15. září 2023, vypravila společnost Die Länderbahn zvláštní vlak ke 140. výročí trati Krupá – Kolešovice. Trať postavila prosperující Buštěhradská dráha v roce 1883 jako odbočku ze své hlavní tratě Praha-Bubny – Chomutov/Vejprty/Reitzenhain - Cheb. Trať do Kolešovic ležela na bývalé jazykové hranici, Kněževes byla česká a Kolešovice (Kolleschowitz) již s výhradně německým obyvatelstvem. V letech 1938 - 1945 probíhala zastávkou Přílepy hranice Velkoněmecké říše. Kolleschowitz podléhaly říšskému ředitelství v Drážďanech. Na trati směr Chomutov byla říšská hranice již v Milostíně (nyní je redukcí provozu degradován Milostín na neobsazenou zastávku).
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
O hudebním skladateli Antonínu Dvořákovi (8. 9. 1841, Nelahozeves - 1. 5. 1904, Praha) je známo, že byl veliký obdivovatel železnice a parních lokomotiv. Švagr Antonína Dvořáka byl JUDr. Václav hrabě Kaunic (28. 9. 1848,Drážďany - 14. 10. 1913 Uherský Brod), český liberální politik, poslanec Českého sněmu v Praze a poslanec Říšské rady ve Vídni zakoupil po roce 1870 statek Vysoká u Příbramě, kde si v roce 1878 nechal postavit lesní zámeček architektem Čeňkem Gregorem , který byl v letech 1893 - 96 starostou Prahy, podporovatelem výstavby tramvajových tratí, elektrizace Prahy a zřízení centrální pražské kanalizační stoky, která funguje dodnes. Jak vidno v době bélle epoque vše souviselo se vším pro modernizaci Království českého potažmo Rakouska-Uherska.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Zachtělo se mi vrátit se zpátky do dětství a projet se vláčkem taženým tou starou parní lokomotivou s mosaznými písty, tou černou, kterou si pamatuji z dob, kdy jsme jako děti jezdívaly na prázdniny k naší stařence. V té době to pro nás byly obrovské, ale krásně nablýskané stroje, které velice těžce odfukovaly, taky nám jaksi zvláštně ‚smrděly‘ – a občas mi z nich do oka spadla taky žhavá jiskra. Ale že ty mohutné stroje s umouněnou obsluhou mají i svá jména jsme vůbec netušili!! To vagóny s dřevěnými lavicemi vydržely jezdit ale podstatně déle!! No, dnes je to všechno pro nás pro všechny jen dojemná, smutná nostalgie …
Po mnoha letech ale jednou… a je to docela dávno (9. května 1991) při rodinné návštěvě Břeclavi jsme právě tam úplnou náhodou na parní vlak narazili a tak jsem si ho aspoň vyfotila! Tentokrát se jím ale chci svézt….
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Skupina KŽC (Klub železničních cestovatelů) i v letošní sezoně vypravuje turistické víkendové vlaky relace Praha hl. n. – Beroun – Rakovník - Kralovice u Rakovníka. Vedle KŽC jezdilo v srpnu do Kralovic i ČD muzeum Lužná, avšak za komerční, podstatně vyšší cenu. Vlaky KŽC jsou zapojeny do tarifu PID, který platí až do Kralovic v Plzeňském kraji. Celodenní tarif PID vnější pásma (tzn. Praha-Radotín - Kralovice a zpět, může navázat na pražskou lítačku) vyjde za 140,- Kč, zatímco Muzeum Lužná chtělo za jízdu tam a zpět 300,- Kč z Lužné do Kralovic (zdroj: letní číslo ČD pro Vás).
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Na pravěké hradiště Velíz u Kublova možno dojet autobusem z dopravního terminálu od žst. Beroun. Velíz leží v nadmořské výšce 595 metrů a Beroun jen 235 metrů nad mořem, rozdíl je tedy značný. V roce 1003 byl na hradišti Velíz přepaden Vršovci kníže Jaromír, jako dík za svou záchranu nechal postavit kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli, posléze byl na jejím místě postaven raně gotický kostel a proboštství benediktinského kláštera na Ostrově u Davle.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Obec Hudlice u Berouna je známa školním dětem z literatury, kdy se dozví ve vyučování o českém národním obrození, že se Hudlicích narodil 20. července 1773 (právě 250 let) Josef Jungmann, obrozenecký vědec a autor věhlasného česko-německého slovníku. Jungmannova rodná chalupa slouží po roce 1873 jako muzeum Jungmanna. Litinový pomník před domkem nechal zhotovit přímo Maxmilián Egon I. kníže Fürstenberg (29. 3. 1822 Donaueschingen - 27. 7. 1873, Lány). Zemřel téměř na den ve stém výročí narození Jungmanna. Fürstenberg a místní sedláci z Hudlic v tu samou dobu nechali postavit obrovský nový kostel sv. Tomáše v Hudlicích.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Psychiatrická nemocnice v Bohnicích byla velkoryse postavena, v té době za Prahou, v „bélle epoque“ v letech 1906–1912. Areál byla více méně soběstačná jednotka s vlastní vodárenskou věží, zemědělským provozem, ústavním kostelem, hřbitovem a rozsáhlým parkem. Areál je tak velký, že ho nyní pro pohodlí návštěv, personálu a pacientů, kteří nejsou na uzavřených odděleních, projíždí autobusová linka 235.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
15. června 1862 byla dovedena železnice v režii České západní dráhy (Böhmische WestBahn-BWB) do Zdic při stavbě tratě Praha-Smíchov - Plzeň. Původní nádraží mělo ležet přímo v centru Zdic, ale přes tehdejší tradiční odpor majitelů pozemků a zděšených lidí z nového dopravního prostředku byla trasa tratě mírně posunuta směrem k jihu. 20. prosince 1875 byla do Zdic přivedena trať Protivín – Zdice - Beroun - Rakovník v režii Císařsko-královských státních drah (KkStb). První výtopnu ve Zdicích postavila tedy BWB a to přibližně v místech dnešní výtopny. KkStb postavilo vlastní výtopnu na jižní straně stanice, přibližně vedle výpravní budovy.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Výtopna Nusle pod vrchem Bohdalcem byla postavena v letech 1891 - 1893 (v roce 2023 130. výročí), od roku 1925 sloužila i pro zestátněnou trať Modřany - Dobříš/Čerčany, pro původní trať Českých obchodních drah Nusle - Modřany sloužila již od roku 1894, kdy byla zestátněna (od roku 1885 však trať do Modřan patřila výměnou tratí společnosti ÖLEG, která trať již od roku 1886 nechala provozovat na účet vlastníka K.K.St.B.), ve stejný rok byla zestátněna i Dráha císaře Františka Josefa, výtopna Nusle tak od roku 1894 patřila pod Císařsko-královské státní dráhy (K.K.St.B.).
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Spojovací dráha mezi Dráhou císaře Františka Josefa (KFJB), Českou západní dráhou (BWB) a Buštěhradskou dráhou z Prahy - nádraží císaře Františka Josefa (dnešní Praha-hlavní nádraží) a se spojkou z Vršovic-Nuslí byla zprovozněna v roce 1872 přes novou žst. Královské Vinohrady (nejprve to byla pouze zastávka, pak žst. a před „dočasným“ zrušením po dobu výluky (!) v roce 1944 opět zastávka, naposledy pod názvem Praha-Královské Vinohrady a žst. Vyšehrad (Praha-Vyšehrad).
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Obvod žst Praha-Bubny byl jeden z největších z pražských železničních stanic. Stýkala se zde Buštěhradská dráha a Společnost Rakousko-Uherské státní dráhy (StEG), která zde měla od roku 1872 i jedny z největších železničních dílen v Rakousku-Uhersku. Z Buben vycházela i vlečka do žst. Holešovice-přístav či vlečka do pražských jatek s desinfekční stanicí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Cestujeme s Obzorem
Při léčebném pobytu v západočeských lázních, které jsou nově v UNESCO možno uskutečnit výlet na jízdenku Egronet třeba až do Bayreuthu. Bayreuth patřil do roku 1792 pod markraběcí luteránskou větev Hohenzollernů pod knížectví Ansbach-Bayreuth. K Bavorsku připadl Bayreuth až po roce 1812. Na železnici byl Bayreuth napojen již v roce 1853 a v průběhu let se stal důležitým železničním uzlem, který se při masivním rušení tratí v sedmdesátých až devadesátých letech značně ztenčil.
Právě přítomno: 308 hostů a žádný gestor
