Při léčebném pobytu v západočeských lázních, které jsou nově v UNESCO možno uskutečnit výlet na jízdenku Egronet třeba až do Bayreuthu. Bayreuth patřil do roku 1792 pod markraběcí luteránskou větev Hohenzollernů pod knížectví Ansbach-Bayreuth. K Bavorsku připadl Bayreuth až po roce 1812. Na železnici byl Bayreuth napojen již v roce 1853 a v průběhu let se stal důležitým železničním uzlem, který se při masivním rušení tratí v sedmdesátých až devadesátých letech značně ztenčil.
Mariánské Lázně jsou v souboru západočeských lázní zařazených na seznam UNESCO. Při privatizaci lázní v 90. letech se mnohé lázeňské domy dostaly do vlastnictví podnikatelských skupin ze států bývalého SSSR. Tito noví vlastníci začali domy opravovat, ale po vypuknutí rusko-ukrajinské války se dostali do prekérní situace, nedávno například i v pořadu ČT byl zobrazován uzavřeny hotel Westend na cestě k Lesnímu prameni. U Lesního pramene ještě v roce 2019 začala stavět jedna východní skupina nový hotel, ten má zatlučena všechna okna.
Portland je největším městem amerického státu Oregon, ležícího na západě USA u Tichého oceánu. Rozloha státu Oregon je 248 631 km čtverečních počet obyvatel necelé 4 miliony. Samotný Portland má přes půl miliónu obyvatel. Hlavní město státu Oregon je Salem. Osobní železniční doprava na západě USA zdaleka není nijak moc využívána. Převládá individuální automobilová doprava a na větší vzdálenosti letecká doprava. Jestli by někdo očekával čilý dopravní ruch na železničním nádraží v Portlandu, s množstvím odjíždějících a přijíždějících vlaků, bude zklamán. Jednou denně jede dálkový vlak s názvem Coast Starlight ze Seattlu do Los Angeles. Vlak jede samozřejmě i v opačném směru. Pak jsou to tři páry vlaků mezi Seattlem a Eugene. Zdaleka největším lákadlem je dálkový vlak Empire Builder, který vyjíždí denně z Portlandu do cílové stanice Chicago.
Trať Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou postavila v letech 1882-1883 železniční společnost České obchodní dráhy (BCB). První úsek byl stavěn v roce 1882 Kopidlno – Psinice - Libáň cukrovar. Žst. Psinice byla později přejmenována na Libáň, protože ač zastupitelé města Libáně usilovali o povolení osobní dopravy na vlečce do cukrovaru, tato nebyla povolena nikdy, což se stalo pro Libáň později osudné.
První zmínky o Ústí na Labem pocházejí již z roku 993, na město bylo povýšeno za krále Přemysla Otakara II. před rokem 1278. 17. a 19. dubna 1945 (14 dní před koncem války!) bylo město postiženo spojeneckými nálety, které vygumovaly část centra města, a zahynulo při nich 512 osob. Co nebylo vybombardováno, bylo neustále bořeno v letech 1946 - 1987. Rozsáhlá demolice proběhla kvůli stavbě krajského výboru KSČ - zbořeno 28 domů, při níž padla i empírová radnice. Z historického centra se tak dochovaly jen fragmenty ulic, dva kostely, divadlo (z roku 1908, architekt Alwin Köhler) a muzeum či městské lázně z roku 1906.
Žst. Čachovice (dříve Vlkava) leží na jednokolejné revitalizované trati Nymburk - Mladá Boleslav. Trať zprovoznila od 29. října 1870 Rakouská společnost severozápadní dráhy (ÖNWB) jako spojovací trať. Výstavbu této odbočky podporoval Hugo princ Thurn-Taxis (1817-1889), aby mohl přepravovat cukr ze svých cukrovarů v Dobrovicích a ve Vlkavě. Aby mohl zásobovat cukrovar ve Vlkavě z knížecích i rolnických polí u sídla statku v Loučeni, postavil v roce 1899 úzkokolejnou řepařskou dráhu o rozchodu 760 mm, která dosáhla celkové délky v roce 1922 téměř 23 kilometrů s odbočkami do Oskořínku a Mečíře.
Lokální trať Čáslav místní nádraží – Žleby - Ronov nad Doubravou - Třemošnice byla zprovozněna do Žlebů od 4. prosince 1880 a zbylý úsek do Třemošnice 14. února 1882 (v roce 2022 tedy 140 let). Trať končí pod Železnými horami, a proto se v prvních letech provozu přepravovalo hlavně vápno z Berlovy vápenky v Třemošnici, která byla spojena s lomem čtyřkilometrovou lanovkou z Prachovic.
Dopravna D3 Hostomice pod Brdy leží v km 18,726 regionální tratě Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice. Málokdo dnes ví, že i v Hostomicích byl kdysi výpravčí a po postupném zavedení D3 sloužila v Hostomicích náčelnice stanice paní Bouberlová, v roce 1985 byla spolu s náčelnicí stanice Liteň funkce zrušena. Od té doby až do zrušení „malých“ přednostů v roce 1994 podléhala celá trať i místní vlakové čety náčelníkovi (demokraticky přejmenovaného na přednostu) stanice Lochovice.
25. listopadu 2022 byl po několika letech renovace slavnostně znovuotevřen bývalý řádový kostel maltézských rytířů (johanitů) na hradě Strakonice. Hrad na soutoku Otavy a Volyňky založil v roce 1220 Bavor I., část hradu pak věnoval v roce 1243 johanitům jako komendu. V letech 1421 (po vypálení pražského malostranského sídla johanitů husity) sloužil hrad až do roku 1730 jako hlavní sídlo knížete velkopřevora johanitů v Čechách. Do roku 1918 byl v žst. Strakonice deponován sanitní vlak maltézských rytířů, který výrazně pomáhal přepravě raněných vojáků za Velké války (1914-18).
Zatímco ve Středočeském kraji se vládnoucí garnitura STAN/PIR zaklíná slovy radního pro dopravu Boreckého, že provedli řezničinu (zdroj: server zdopravy) na dráze (a rušit se bude!), tak u našeho severního souseda v Polsku se obnovují i zrušené či léta neprovozní tratě. Od nového GVD v prosinci 2022 bude obnovena další trať v polském Dolním Slezsku a to trať Chojnów – Rokitki - Chocianów (Kotzenau). Na trati byl zastaven provoz v roce 2001, který byl od roku 1991 pouze symbolický.
Dost možná, že někdo namítne, že vydat se nyní na výlet je již docela pozdě. Nicméně pokud se vydaří počasí, i polovina podzimu může nabídnout pár hezkých slunečných dní. Nebo si nechat dnešní inspiraci k výletu na příští rok? Vydáme se dnes do krajiny kolem starobylého městečka Úštěk v severních Čechách. Pokud bychom využili k výletu auto, je možno naše dnešní cíle zvládnout během jednoho dne. Jelikož jsme ale v nádražáckých novinách tak pojedeme - jak jinak, nežli vlakem.
Město Toužim leží na nejdelší západočeské lokální trati Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Trať je rozdělena nejen čtyřmi kraji, ale i různým druhem zabezpečení jízd vlaků. Úsek Rakovník - Jesenice je řízen dle předpisu D3, sídlo dirigujícího dispečera a výpravčího je v Jesenici, úsek Jesenice - Blatno u Jesenice je řízen dle předpisu D1 a úsek Blatno - Bečov nad Teplou/Bochov je opět řízen jako D3. V Dodatku z roku 1962 byla ještě celá trať řízena dle původního předpisu D2 s obsazením všech dopraven výpravčími. Do roku 2013 byl dirigující dispečer v žst. Žlutice.
Právě přítomno: 1055 hostů a žádný gestor