Obzor č. 31 – 6. 8. 1991
„S. o. ČSD neplní kolektivní smlouvu“, konstatuje Obzor č. 31 na své první straně.
„Zástupci Odborového sdružení železničářů očekávali, že po několika neplodných jednáních, která probíhala v červenci, přijdou zástupci Ústředního ředitelství (ÚŘ)s návrhem, o kterém by bylo možno jednat. Nestalo se tak,“ uvádí Obzor a dodává, že jednání proběhlo ve stejném duchu jako všechna předchozí, to znamená, že zástupci ÚŘ nepředložili žádný přijatelný návrh, ale pouze argumenty, proč nelze kolektivní smlouvu plnit. „Předseda OSŽ proto jednání přerušil a dále se bude postupovat ve smyslu zákona,“ uvádí se v závěru článku.
V rubrice „Co se děje v ústředí“ je možno se dočíst o tom, že na základě iniciativy některých ZO OSŽ je připravována koncepce, která by ve struktuře OSŽ umožnila ustavení odborových orgánů v regionech, které byly pracovně nazvány Rady předsedů.
Pod provokativním titulkem „Koukám jako blázen“ se skrývá kritický názor člena OSŽ, který se domnívá, že se v kolektivní smlouvě zapomnělo na svářeče, paliče a kolejové zámečníky traťových distancí a traťových strojních stanic. Jeho argumenty uvádí na pravou míru tajemník pro službu traťového hospodářství OSŽ s tím, že všechny nedostatky a problémy nelze vyřešit ihned, ale postupně, a slibuje řešit sociální zvýhodnění zvláště těch profesí, které jsou vystaveny nepřízni počasí.
Toto číslo Obzoru přináší také první díl obsáhlé dvoudílné reportáže ze slavnostního znovuotevření železničního přechodu v Železné Rudě dne 2. června 1991, jehož se zúčastnil i spolkový kancléř Helmut Kohl.
Obzor č. 32 – 13. 8. 1991
Vzrůstající nespokojenost s neplněním kolektivní smlouvy odráží i úvodní článek z Obzoru č. 32, který poskytuje informace ze zasedání Představenstva OSŽ z 30. 7. 1991. Při dopolední rozpravě se účastníci jednání shodli na nekompromisním postupu odborů při řešení zejména nárůstu mezd ve druhém a dalších čtvrtletích roku a také při řešení náhrady za ztrátu zdravotní způsobilosti pro pracovníky ČSD. Odboráři předpokládali, že se na tak důležité jednání dostaví vrcholové vedení ÚŘ ČSD, ale nestalo se tak a ČSD zastupovali pouze ředitelé odborů. Ani po několika hodinách však nebylo dosaženo přijatelného řešení, proto představenstvo jednání přerušilo a rozhodlo, aby vedení OSŽ okamžitě vstoupilo do osobního jednání s ústředním ředitelem ČSD. Toto jednání se uskutečnilo o den později a jeho výsledkem byly konstruktivní návrhy vedení ČSD. Konkrétní návrh slíbil Obzor otisknout v následujícím čísle vzhledem k tomu, že jejich přijetí mělo ještě schválit mimořádné představenstvo OSŽ.
„Výzva všem odborářům“, kterou podepsal Petr Kašík, předseda ZV OSŽ Lokomotivního depa Praha Masarykovo n., seznamuje odboráře s návrhem zákona o mzdě a nově vytvořeným katalogem prací, připravovaným ministerstvem práce a sociálních věcí. Apeluje na to, aby odbory byly odborně dobře připraveny na to, že výše tarifů a příplatků bude plně v pravomoci kolektivních smluv.„Představitelé odborů musí získat dobrý ekonomický rozhled, neboť jestliže se tak nestane, důsledkem může být značné ekonomické poškození všech pracovníků,“ zdůrazňuje se ve výzvě.
Obzor dále informuje o tom, že bezplatná strava pro provozní zaměstnance ČSD je zabezpečena do konce roku a na základě zjištěných informací hospodářské vedení ČSD počítá s tím, že od roku 1992 již nebude poskytována. „Odboráři trvají na tom, že podávání bezplatné stravy je možno ukončit teprve tehdy, až budou vytvořeny odpovídající podmínky pro zajištění závodního stravování ve všech směnách,“ uvádí se v článku.
Na straně 3 najdeme zpravodajství ze zasedání zástupců železničářských odborových sdružení Lucemburska, Německa, Švýcarska, Maďarska, Československa a Rakouska, které se z iniciativy mezinárodní federace pracovníků dopravy (ITF) uskutečnilo ve dnech 16. – 18. června 1991 ve Vídni. Na závěr jednání byl přijat manifest, který se obrací na evropské vlády, aby podpořily železniční politiku, a vyzývá železniční správy, aby okamžitě zesílily mezinárodní spolupráci a pomohly tak zvýšit konkurenceschopnost železnice ve srovnání se silniční dopravou.„Státní železniční správy nesmějí být rozbity částečnou privatizací. Dobrá provázanost všech činností v jednom podniku nejlépe zaručuje kvalitu a jistotu nabídky železničních služeb,“ uvádí se v přijatém manifestu mimo jiné.
Zdeňka Sládková