Obzor č. 33 – 20. 8.1991
Jak jsme uvedli v minulém čísle, Obzor č. 32 sice sliboval otisknout přijaté dohody s ústředním ředitelem ČSD ohledně růstu mezd na železnici, avšak v čísle 33 takovou informaci nenacházíme. V rubrice „Co se děje v ústředí“, se dočítáme jen to, že kolektivní jednání ohledně výše a způsobu rozdělení nárůstu mezd bude dále pokračovat.
Došlo však alespoň k dohodě ohledně odstupného při ztrátě zaměstnání, délky pracovní doby (36hodinová pracovní doba u dalších profesí kromě strojvedoucích) a prodloužení dovolené o 1 týden u vybraných profesí v nepřetržitém pracovním poměru. Nasmlouvané úpravy jsou zahrnuty ve změně kolektivní smlouvy č. 2, která je v Obzoru otištěna.
Na stránkách Obzoru najdeme i úvahu o právě projednávané výši minimální mzdy. Tato jednání byla vedena Československou konfederací odborových svazů (jíž bylo OSŽ v té době členem) s vládou ČSFR. Ve hře byly dvě alternativy – 2000 a 2200 Kč.
Pod titulkem „Jak bude vypadat s. o. ČSD“ najdeme krátkou zprávu o jednání pracovní komise ministerstva dopravy, které se zabývalo otázkami restrukturalizace ČSD. Jednání se zúčastnili i zástupci OSŽ. Nezávisle na tomto jednání se restrukturalizací zabývala americká firma Arthur D. Little. „Činnost této skupiny ústředí bedlivě sleduje, neboť závěry jejich studií mohou mít důsledky v oblasti zaměstnanosti na železnici,“ uvádí se v článku.
O tom, že i na železnici se začaly stále více prosazovat tendence k jejímu rozdělení na českou a slovenskou část, se dočítáme ve vyjádření ministra dopravy Jiřího Nezvala na brífinku Občanského hnutí. Ministr uvedl, že kompetence mezi federací a republikami byly uzavřeny, nebyla však dořešena jediná otázka – otázka železniční dopravy. Zatímco česká a federální vláda zastávaly názor, že železnice má zůstat pohromadě, slovenská reprezentace preferovala oddělení. „Na Slovensku bylo zřízeno ministerstvo dopravy a spojů. Pokud bylo zřízeno proto, aby kompetence byly pod jednou střechou, pak je to v pořádku. Pokud bylo zřízeno jako základ budoucího rozdělení dopravní a spojové infrastruktury, pak je to krok velice chybný,“ uvedl ministr dopravy.
Obzor č. 34 – 27. 8. 1991
„Ústřední ředitel s. o. ČSD odvolán z funkce“ – krátká zpráva na první straně informuje o tom, že rozhodnutím federálního ministra dopravy Jiřího Nezvala byl dne 20. 8. 1991 odvolán z funkce ústřední ředitel ČSD Ivo Malina. Ministr dopravy zdůvodnil toto rozhodnutí neuspokojivým stavem ČSD a nedostatky v koncepci restrukturalizace.
Nespokojenost odvětví 11 (doprava a přeprava) s úpravou pracovní doby, kterou přinesla změna kolektivní smlouvy č. 2, vyjádřilo prohlášení Oblastní rady sekce služby 11 Pražské oblasti, která tuto změnu projednala a odmítla ji, protože by podle jejího názoru zpochybnila realizaci 36hodinové pracovní doby u služby 11.
V rubrice „Co se děje v ústředí“ je uveřejněna mimo jiné informace z jednání sekce železničního opravárenství z 13. 8. 1991, které podpořilo předběžnou studii americké firmy A. D. Little o restrukturalizaci ČSD v oblasti týkající se železničního opravárenství a zaměstnanosti.
Článek „Je železniční doprava perspektivní?“ na 1. straně shrnuje argumenty na podporu železniční dopravy. Upozorňuje na to, že železniční doprava zaznamenala po roce 1992 vzestup a má šanci se dále prosadit, což potvrdilo i jednání ministrů dopravy Evropského společenství. „Na jednání ministrů bylo dosaženo politické dohody a vyjasněna koncepce železniční dopravy, která si vyžádá sjednocení řady technických podmínek a nezbytné investice. Ve světě je tedy rozhodnuto, v ČSFR doposud plně ne,“ konstatuje autor.
Zajímavostí je i článek řešící problematiku „režijního uhlí“ pro zaměstnance železnic. V souvislosti se zdražením uhlí od 1. 5. 1991 se totiž objevily v Uhelných skladech problémy například v kvalitě dodávaného uhlí. Podnik Uhelné sklady se v té době rozpadal a železničáři měli možnost objednávat uhlí za režijní cenu i u soukromníků.
Na str. 3 najdeme informaci o podpisu společné dohody mezi ČSD a ÖBB o zvyšování úrovně cestování do roku 1995. Podle dohody se má modernizovat 230 km tratí, což má mimo jiné umožnit zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Vídní na 3,5 až 4 hodiny.
Zdeňka Sládková