Obzor č. 27– 13. 7. 1992
V létě 1992 vrcholila jednání o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Tato situace se stále častěji odráží i v obsahu týdeníku Obzor. Číslo 27 na první stránce otiskuje prohlášení generální rady České a Slovenské konfederace odborových svazů (ČSKOS) k tehdejší vnitropolitické situaci pod titulkem „Jen ústavní cestou!“ Generální rada ve svém prohlášení vyjádřila znepokojení z toho, že při jednáních o státoprávním uspořádání ustupují do pozadí sociální otázky a uskutečňování sociální reformy. ČSKOS proto vyjádřila požadavek, aby všechny kroky vedoucí ke státoprávnímu uspořádání probíhaly ústavní cestou.
„I v této situaci bude ČSKOS důsledně vystupovat na ochranu lidských práv, zejména svobody sdružování, a prosazovat respektování sociální dimenze při transformaci řízené ekonomiky na ekonomiku sociálně tržní,“ uvádí se v prohlášení. ČSKOS zároveň požádala jednotlivé odborové svazy sdružené v ČSKOS (v té době jím bylo i Odborové sdružení železničářů), aby od představitelů státu požadovaly rozbor hospodářských a sociálních důsledků případného rozdělení Československa.
V rubrice „Co se děje v ústředí“ najdeme doplnění výčtu železničních opraven, které k 1. 7. 1992 ukončily svou činnost (výčet byl uveřejněn v Obzoru č. 26): jsou to železniční opravny Chomutov a Kolín. A také je zde doplněna informace o tom, že se Železniční opravny a strojírny Česká Lípa staly k 1. 5. 1992 akciovou společností.
Obzor č. 28 – 20. 7. 1992
Kromě informace o podpisu změny kolektivní smlouvy č. 2 (vyrovnávací příplatky při ztrátě smyslové způsobilosti) a informace z návštěvy německých odborářů – železničářů u nás svědčí obsah Obzoru č. 28 o určitém prázdninovém odlehčení odborové činnosti. Snad ještě kromě otevřeného dopisu ústřednímu řediteli ČSD, poukazujícímu na – podle názoru autora – špatný ekonomický přístup při elektrizaci trati Olomouc – Nezamyslice, či kromě několika názorů železničářů na situaci na dráze, se toto letní číslo Obzoru věnuje spíše nadčasovým tématům, jako je 95 let trati Lovosice – Řetenice, historie vlaku Vindobona či cestovatelským zajímavostem z Norska a Švédska.
Zdeňka Sládková