Obzor č. 13 – 2. 4. 1991
„Prohlášení Ústředí OSŽ ke snižování počtu pracovníků“, uveřejněné na první straně čísla 13, shrnuje požadavky OSŽ v souvislosti s rozhodnutím Ústředního ředitelství ČSD snížit k 31. 12. 1991 stav pracovníků na železnici o 19 tisíc,
Obzor č. 11– 19. 3. 1991
Úvodní článek v čísle 11 tvoří obsáhlý dopis ministra dopravy ČSFR, který zaslal jako odpověď na otevřený dopis předsedy Odborového sdružení železničářů.
Obzor č. 9– 5. 3. 1991
Několikaměsíční snaha o vytvoření nového zákona o ČSD, který by odpovídal změněným ekonomickým podmínkám, začala – jak se dočteme v úvodním rozhovoru tohoto čísla – konečně nabývat reálnějších obrysů. O přípravě tohoto zákona se dočteme v rozhovoru s ředitelkou právního odboru ministerstva dopravy.
Obzor č. 7– 19. 2. 1991
Zamyšlení na téma „Proč železničáři vystupují z OSŽ?“ otevírá první stranu Obzoru č. 7. Článek byl inspirován situací v Třebovicích v Čechách, kde z OSŽ vystoupilo 7 z 18 zdejších zaměstnanců.
Obzor č. 5– 5. 2. 1991
Z mnoha informací a názorů, které přináší Obzor č. 5, považujeme za důležitý článek „Čtyři názory ze ŽOS Nymburk“, v němž se zaměstnanci ŽOS (Železniční opravny a strojírny) Nymburk vyjadřují k budoucnosti železničního průmyslového opravárenství. V té době se totiž diskutovalo o jeho dvou možných organizačních podobách: stávajícím začlenění v rámci ČSD, nebo vzniku akciové společnosti holdingového typu.
„Pro koho a proč 36 hodin“je titulek článku přerovského strojvedoucího, který komentuje úsilí o zavedení týdenní 36hodinové pracovní doby pro strojvedoucí a zmiňuje i rozporuplné ohlasy od některých dalších profesí na železnici k tomuto návrhu.
V roce 1991 pokračovaly na železnici strukturální a organizační změny. Z tohoto důvodu se nepodařilo kolektivní smlouvu ČSD na rok 1991 podepsat do konce předchozího roku a bylo dohodnuto, že KS na rok 1990 bude platit až do 31. 3. 1991.
Od ledna 1991 začal Obzor vycházet jako týdeník. Aby bylo možno dosáhnout slibovaného zlepšení informovanosti ZO OSŽ, přešla výroba Obzoru koncem roku 1990 z vydavatelství Práce, které mělo pro potřeby týdeníku příliš dlouhé výrobní lhůty, do nového soukromého nakladatelství. Všechny tyto změny probíhaly v hektické době kolem I. řádného sjezdu OSŽ a tato hektičnost se odrazila i na prvních číslech Obzoru roku 1991, která byla graficky dosti nedokonalá.
Mimořádné osmistránkové číslo Obzoru bylo věnováno I. řádnému sjezdu Odborového sdružení železničářů. Obsahuje zpravodajství z jeho průběhu, zprávu o činnosti OSŽ, přednesenou dosavadním předsedou OSŽ Václavem Vaňkem, zprávu revizní komise, dále obsáhlý Sociální program ČSD, složení nově zvoleného Ústředí OSŽ a usnesení sjezdu.
V Obzoru č. 24, který vyšel 17 dní po konání I. řádného sjezdu Odborového sdružení železničářů, je sjezd zmíněn jen v jednom článku – v diskusním příspěvku ze sjezdu, otištěném na první straně. Jak jsme zdůvodnili v minulém čísle Obzoru, bylo to dáno velmi dlouhou výrobní lhůtou Obzoru.
Ač je v záhlaví Obzoru č. 23 datum vydání 17. 12, tedy šest dní po I. řádném sjezdu OSŽ (konal se 11. 12. 1990), o jeho průběhu toto číslo vůbec neinformuje. Výroba Obzoru byla v té době totiž dosti zdlouhavá, celý proces od redakce ke čtenáři trval kolem 14 dní.
V prvním roce existence OSŽ patřila k základním požadavkům odborářů, kteří se právem obávali budoucího propouštění zaměstnanců, takzvaná definitiva. V obsáhlém článku „Definitiva v ČSD“ na první a třetí straně Obzoru č. 22 rozebírá pracovnice Výzkumného ústavu železničního tuto problematiku především na základě praxe některých evropských železnic, které využívají status tzv. definitivních pracovníků, tedy těch, kterým není možno dát výpověď.
Právě přítomno: 416 hostů a žádný gestor