25 let OSŽ

osz logo25a

Psali jsme před 25 lety

Psali jsme před 25 lety

Psali jsme před 25 lety

Ob­zor č. 13 –  2. 4. 1991

„Pro­hlá­še­ní Ústře­dí OSŽ ke sni­žo­vá­ní po­č­tu pra­cov­ní­ků“, uve­řej­ně­né na prv­ní stra­ně čís­la 13, shr­nu­je po­ža­dav­ky OSŽ v sou­vis­los­ti s roz­hod­nu­tím Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD sní­žit k 31. 12. 1991 stav pra­cov­ní­ků na že­lez­ni­ci o 19 ti­síc,

Ob­zor č. 11– 19. 3. 1991

Úvod­ní člá­nek v čís­le 11 tvo­ří ob­sáh­lý do­pis mi­nis­tra do­pra­vy ČSFR, kte­rý za­slal ja­ko od­po­věď na ote­vře­ný do­pis před­se­dy Od­bo­ro­vé­ho sdru­že­ní že­lez­ni­čá­řů.

Ob­zor č. 9– 5. 3. 1991

Ně­ko­li­kamě­síč­ní sna­ha o vy­tvo­ře­ní no­vé­ho zá­ko­na o ČSD, kte­rý by od­po­ví­dal změ­ně­ným eko­no­mic­kým pod­mín­kám, za­ča­la – jak se do­čte­me v úvod­ním roz­ho­vo­ru to­ho­to čís­la – ko­neč­ně na­bý­vat reál­něj­ších ob­ry­sů. O pří­pra­vě to­ho­to zá­ko­na se do­čte­me v roz­ho­vo­ru s ře­di­tel­kou práv­ní­ho od­bo­ru mi­nis­ter­stva do­pra­vy.

Ob­zor č. 7– 19. 2. 1991

Za­myš­le­ní na té­ma „Proč že­lez­ni­čá­ři vy­stu­pu­jí z OSŽ?“ ote­ví­rá prv­ní stra­nu Ob­zo­ru č. 7. Člá­nek byl in­spi­ro­ván si­tua­cí v Tře­bo­vi­cích v Če­chách, kde z OSŽ vy­stou­pi­lo 7 z 18 zdej­ších zaměstnanců.

Ob­zor č. 5– 5. 2. 1991

Z mno­ha in­for­ma­cí a ná­zo­rů, kte­ré při­ná­ší Ob­zor č. 5, po­va­žu­je­me za dů­le­ži­tý člá­nek „Čty­ři ná­zo­ry ze ŽOS Nym­burk“, v němž se za­měst­nan­ci ŽOS (Že­lez­nič­ní oprav­ny a stro­jír­ny) Nym­burk vy­jad­řu­jí k bu­douc­nos­ti že­lez­nič­ní­ho prů­mys­lo­vé­ho opra­vá­ren­ství. V té do­bě se to­tiž dis­ku­to­va­lo o je­ho dvou mož­ných or­ga­ni­zač­ních po­do­bách: stá­va­jí­cím za­čle­ně­ní v rám­ci ČSD, ne­bo vzni­ku ak­cio­vé spo­leč­nos­ti hol­din­go­vé­ho ty­pu.

„Pro ko­ho a proč 36 ho­din“je ti­tu­lek člán­ku pře­rov­ské­ho stroj­ve­dou­cí­ho, kte­rý ko­men­tu­je úsi­lí o za­ve­de­ní tý­den­ní 36ho­di­no­vé pra­cov­ní do­by pro stroj­ve­dou­cí a zmi­ňu­je i roz­po­ru­plné ohla­sy od ně­kte­rých dal­ších pro­fe­sí na že­lez­ni­ci k tomuto návrhu.

V ro­ce 1991 po­kra­čo­va­ly na že­lez­ni­ci struk­tu­rál­ní a or­ga­ni­zač­ní změ­ny. Z tohoto důvodu se ne­po­da­ři­lo ko­lek­tiv­ní smlou­vu ČSD na rok 1991 po­de­psat do kon­ce před­cho­zí­ho ro­ku a by­lo do­hod­nu­to, že KS na rok 1990 bu­de pla­tit až do 31. 3. 1991.

Od ledna 1991 začal Obzor vycházet jako týdeník. Aby bylo možno dosáhnout slibovaného zlepšení informovanosti ZO OSŽ, přešla výroba Obzoru koncem roku 1990 z vydavatelství Práce, které mělo pro potřeby týdeníku příliš dlouhé výrobní lhůty, do nového soukromého nakladatelství. Všechny tyto změny probíhaly v hektické době kolem I. řádného sjezdu OSŽ a tato hektičnost se odrazila i na prvních číslech Obzoru roku 1991, která byla graficky  dosti nedokonalá.

Mi­mo­řád­né osmistrán­ko­vé čís­lo Ob­zo­ru by­lo vě­no­vá­no I. řád­né­mu sjez­du Od­bo­ro­vé­ho sdru­že­ní že­lez­ni­čá­řů. Ob­sa­hu­je zpra­vo­daj­ství z jeho prů­bě­hu, zprá­vu o čin­nos­ti OSŽ, před­ne­se­nou do­sa­vad­ním před­se­dou OSŽ Vác­la­vem Vaň­kem, zprá­vu re­viz­ní ko­mi­se, dá­le ob­sáh­lý So­ci­ál­ní pro­gram ČSD, slo­že­ní no­vě zvo­le­né­ho Ústře­dí OSŽ a usne­se­ní sjez­du.

V Obzoru č. 24, který vyšel 17 dní po konání I. řádného sjezdu Odborového sdružení železničářů, je sjezd zmíněn jen v jednom článku – v diskusním příspěvku ze sjezdu, otištěném na první straně. Jak jsme zdůvodnili v minulém čísle Obzoru, bylo to dáno velmi dlouhou výrobní lhůtou Obzoru.

Ač je v zá­hla­ví Ob­zo­ru č. 23 da­tum vy­dá­ní 17. 12, te­dy šest dní po I. řád­ném sjez­du OSŽ (ko­nal se 11. 12. 1990), o je­ho prů­bě­hu to­to čís­lo vů­bec ne­in­for­mu­je. Vý­ro­ba Ob­zo­ru by­la v té do­bě to­tiž do­sti zdlou­ha­vá, ce­lý pro­ces od re­dak­ce ke čte­ná­ři tr­val kolem 14 dní.

V prv­ním ro­ce exis­ten­ce OSŽ pat­ři­la k zá­klad­ním po­ža­dav­kům od­bo­rá­řů, kte­ří se prá­vem obá­va­li bu­dou­cí­ho pro­pouš­tě­ní za­měst­nan­ců, takzvaná de­fi­ni­ti­va.  V ob­sáh­lém člán­ku „De­fi­ni­ti­va v ČSD“ na první a třetí straně Obzoru č. 22 ro­ze­bí­rá pra­cov­ni­ce Vý­zkum­né­ho ústa­vu že­lez­nič­ní­ho tu­to pro­ble­ma­ti­ku pře­de­vším na zá­kla­dě pra­xe ně­kte­rých evrop­ských že­lez­nic, kte­ré vy­uží­va­jí sta­tus tzv. de­fi­ni­tiv­ních pra­cov­ní­ků, te­dy těch, kte­rým ne­ní mož­no dát vý­po­věď.

Právě přítomno: 416 hostů a žádný gestor