Tradiční kontrolou úkolů začalo letošní podzimní jednání Představenstva OSŽ, kterému 4. října v Praze, v Domě Bohemika předsedal Mgr. Martin Malý, předseda Odborového sdružení železničářů.

Řada z kontrolovaných úkolů je plněna průběžně, ostatní jsou splněny beze zbytku. Konkrétně jsme o nich již informovali ve zprávách z předchozích jednání představenstva či ústředí OSŽ. Vyzvednout je však možno zajištění právní pomoci při zastoupení v řízení před soudem v souvislosti s mimořádnými událostmi či dosažení rovnoměrného naplňování hospodářského výsledku. K tomu výraznou měrou přispěje také hospodárný přístup k možnostem jeho tvorby. Jednou z možností je nákup státních dluhopisů České republiky. V současnosti se jedná již o třetí nákup a výnos pomůže regulovat zvýšené náklady na činnost OSŽ v souvislosti s obrovským nárůstem cen energií a celkově vyšší míře inflace na výdajové straně rozpočtu, a to i přes veškerá úsporná opatření. Nákup dluhopisů lze přičíst k mnoha dalším praktickým krokům k bezpečnému navyšování příjmů do rozpočtu OSŽ.

Místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ při ČD Štěpán Lev v další části jednání informoval o podepsání třetí změny PKS ČD na rok 2022 ohledně stravného, kdy bylo reflektováno na změnu Vyhlášky MPSV č. 511. Došlo k navýšení stravného a u vybraných profesích (např. vlakové čety, strojvedoucí) se zvýšilo na 138 Kč, 210 Kč a 325 Kč v závislosti na trvaní pracovní cesty. V zářijové výplatě bude všem zaměstnancům doplaceno zpětně, a to od 20. srpna 2022, kdy vyhláška začala platit.

Nadále probíhají jednaní s ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji o kompenzacích za zvýšené náklady. U některých krajů je již dohoda uzavřena.

ČD mapují trh na vydání zelených eurobondů, které bylo odloženo z letošního června. Finance budou použity na obnovu vozového parku.

Evropská komise oznámila, že zastavuje celé řízení kauzy Falkon. Společnost RegioJet a Leo Expres si stěžovali na ČD, že má predátorské ceny jízdného na lince Ex1 Praha–Ostrava. Ještě nás čeká kauza Twins, kde Evropská komice prověřuje ČD z kartelové dohody na nákup kolejových vozidel z Rakouska. Dohoda měla zabránit, aby se k vozům z ÖBB nedostal soukromý dopravce.

 „České dráhy mají mimořádný problém s nedostatkem vozů“, doplňuje tajemník PV OSŽ při ČD, a. s., Antonín Leitgeb. Firmy nestíhají opravovat vozy (nemají dostatek náhradních dílů) a dodací lhůty jsou i 700 dní.

Ministerstvo dopravy vydalo vyhlášku zabývající se minimálními teplotami na pracovištích, což vyplývá ze současné situace v oblasti drahé energie, ale České dráhy zatím vlastní pokyn ještě nevydaly. Zatím se postupuje podle hygienických norem.

Místopředsedkyně OSŽ Bc. Renata Dousková doplnila, že vyhláška určuje minimální teplotu, která je, i když se nesmí jít pod tuto hranici, značně podhodnocená. Velká část společností to řeší zvýšeným nákupem teplého oblečení bez rozdílu pracovních kategorií.

První místopředseda OSŽ Radek Nekola následně hovořil o kolektivním vyjednávání odborových centrál se zaměstnavatelem ČD Cargo, které probíhá ve dvou rovinách. Prosazují a chtějí prosadit uzavření druhé změny Kolektivní smlouvy pro letošní rok, která by zahrnovala úpravu tarifů ještě do konce letošního roku s tím, že by její platnost vypršela 31. prosince a od 1. ledna by platila nová Kolektivní smlouva na rok 2023. Oproti návrhu zaměstnavatele by tak byla zkrácena o čtvrt roku. Je to z důvodu nejasnosti predikce ekonomického vývoje, kdy není možno odhadnout potřebné parametry požadavků ani na první tři měsíce roku 2024. Odbory požadují následně tento rok (2024) řešit samostatně.

Je úspěchem, že došlo k výrazné shodě prakticky na všech ustanoveních Kolektivní smlouvy. Mimo jiné se jedná o ustanovení, že Kondiční ozdravný pobyt bude nadále platit v nové modifikaci od 16 let zaměstnání a bude interně řešena ztráta zdravotní způsobilosti u zaměstnanců v určitých vybraných profesích.

Odborové centrály přišly s návrhem pro poslední čtvrtletí letošního roku navýšit mzdové tarify o čtyři procentní body a pro rok 2023 o sedm procentních bodů.

ČD Cargo bohužel v letošním roce skončí s výsledkem, kdy nenaplní reálné mzdy svých zaměstnanců, ale zřejmě jen málokterý podnik to v letošním roce z důvodů vysoké inflace dokáže. A současný vývoj nenapovídá, že by mělo v nejbližší době nastat zlepšení. Z toho musí vycházet i požadavky odborů. Neznamená to ovšem, že by tím mělo být poznamenáno Kolektivní vyjednávání, bude-li situace vyžadovat další změny ve prospěch zaměstnanců.

„Společnost se propadá do ztráty, přestože je zakázek více než dříve, to se ostatně projevuje jak na růstu tržeb ta i v nárůstu přesčasové práce. Bohužel cena energií a dalších nákladů je tak vysoká, že udržitelnost jakéhokoliv podnikání na železnici je nemožná. Tyto vlivy bude třeba bezpodmínečně přenést na naše zákazníky. Jiná možnost u podnikání bez státní dotace prostě není," říká Radek Nekola.

Svým způsobem je určitou pomocí zastropování cen energií, alespoň jako prognóza nutně vynaložených nákladů pro plánování podnikání v roce 2023.

V závěru Radek Nekola dodal, že „Stěžejní pro zaměstnance v této nelehké době je mzda za odvedenou práci a až na dalším místě jsou ostatní benefity. Tomuto trendu je třeba se přizpůsobit“. Vysvětloval tím problémy s náborem zaměstnanců, který se příliš nedaří. „Mám obavy o udržitelnost rozsahu naších činností je před námi období, kdy bude značná část zaměstnanců dosahovat důchodového věku a my musíme být schopni tuto ztrátu nahradit.“

Nejen pro nedostatek zaměstnanců, ale i pro zvýšení kvality a rychlosti dodávek zákazníkům by mohlo přispět zavádění automatických spřáhel a následně i automatické rozřazování jednotlivých vozových zásilek. Problém by to nemusel být pro ekonomicky silné Západní státy, které ze svých národních rozpočtů jsou schopny tento projekt dofinancovat. „Mám ale značné obavy  o  země méně ekonomicky vyspělé tam už to problém bude… a ne ledajaký vždyť si vzpomeňme jaké mají dodnes dopravci starosti s ufinancováním ETCS, ECM a budoucí konverzí  jednotné napájecí soustavy. Vždyť plánovaný rok 2030 je doslova a do písmene za humny,“ dodává.

Místopředseda OSŽ Petr Štěpánek rovněž podobně jako předchozí diskutující zmínil, jak v jejich společnosti, Správě železnic, probíhá kolektivní vyjednávání, a to od 31. srpna. Bylo vypracováno společné stanovisko odborových centrál a poté porovnávání se stanoviskem zaměstnavatele. 27. září generální ředitel společnosti Správa železnic Bc. Jiří Svoboda, MBA, přednesl, co je možné, co je pro státní organizaci za dané situace akceptovatelné. Zaměstnavatel by přistoupil na devět požadavků odborových centrál působících při Správě železnic z jedenácti, včetně podnikového výboru OSŽ.

Nárůst tarifních stupňů by z původních pěti procent navýšil na 5,2 %, hodnotu stravenek by navýšil o dvacet korun na 120 a 140 Kč s padesátiprocentní účastí zaměstnavatele. Nakonec se dohodli na 55 procentech. Zaměstnavatel přislíbil, že profese – diagnostik ŽDC bude zahrnuta do nárokovosti na Kondiční ozdravný pobyt a funkci ústředního dispečera převede z tříleté nárokovosti na dvouletou. Bohužel odborové centrály se nad komplexní nabídkou zaměstnavatele neshodly. Dohoda s vedením společnosti tak zůstala na mrtvém bodě a začíná se od začátku.

Další jednání je naplánováno na 7. října.

Místopředsedkyně OSŽ Bc. Renata Dousková se v úvodu svého vystoupení zaměřila na Dopravní zdravotnictví. Zmínila, že kolektivní vyjednávání probíhá ve spolupráci s Odborovou organizací zdravotníků a sociální péče (patří pod ČMKOS). Kolektivní vyjednávání začalo 26. září hodnocením dosavadní kolektivní smlouvy. Nově tam byly zařazeny mimořádné výkonnostní odměny pro ambulantní sektory a další pracovníky zdravotnické péče. Přes problémy spojené s novým typem odměňování zaměstnanců navrhuje zaměstnavatel  tento způsob ohodnocení ponechat i v nové PKS.  Další jednání proběhne v říjnu a plánuje se nárůst tarifních mezd, nikoliv smluvních. Dále bude OSŽ navrhovat navýšení penzijního připojištění. Zdravotnické odbory (ČMKOS) se však zabývají pouze navyšováním stravného, nárůst mezd ve svých požadavcích zatím nemají.

Další jednání poplyne podle výsledků hospodaření Dopravního zdravotnictví, které bude kolektivním vyjednavačům odesláno před dalším jednáním. Ale co je určitě nutné řešit, to jsou  přestávky v práci. Je-li na oddělení pouze jedna zdravotní sestra, přestávku v práci mít logicky nemůže, což je špatně. Stejný problém je u řidičů svozové služby. Zaměstnavatel byl odbory na tuto skutečnost upozorněn a slíbil nápravu.

Další zpráva se týkala jednání RHSD pro zdravotnictví, kde byl řešen návrh úhradové vyhlášky pro rok 2023, která má návaznost na zvýšení platového hodnocení u pracovníků ve zdravotnictví. Dalším bodem jednání byla informace o narůstajícím počtu nemocných s covidem a v neposlední řadě byla diskutována vyhláška o minimálních teplotách na pracovištích v návaznosti na energetickou krizi.  Ve zdravotnictví je problém pohybovat se na hranici minimálních teplot. Úspory je nutno hledat v jiných segmentech.

Vladislav Vokoun informoval Představenstvo OSŽ o vývoji projednávání novely zákona 155/1995 Sb., kde se očekávalo od odborné i laické veřejnosti uspokojivé řešení možnosti dřívějšího odchodu do důchodu u tzv. náročných profesí. Bohužel předložená novela zásadně nesplňuje požadavky na systémové řešení. Předložený návrh se zabývá pouze jedním segmentem dotčených zaměstnanců  a zcela pomíjí ostatní zřetele hodné profese, s čímž zásadně nesouhlasíme. Původní návrh, aby novela byla přijata v prvním čtení nakonec neprošel a sněmovna přikázala návrh projednat v příslušných výborech. K dalšímu jednání by mělo dojít na 41. schůzi sněmovny v měsíci říjnu.   Jediné pozitivum předloženého návrhu je, že už obsahuje reálné  mechanismy k dosažení proveditelnosti. Našim konečným cílem je, aby došlo k uspokojivému a dlouhodobému řešení možnosti dřívějšího odchodu do starobního důchodu (bez krácení výše) pro všechny dotčené zaměstnance (např. zařazené do III. a IV. kategorie rizik).

Vývoj konečné podoby návrhu novely Zákona o drahách (původně se mělo zřejmě jednat výlučně o transpoziční novelu) je ještě komplikovanější. Přidané ustanovení (špatně napsané) o podmínkách pro tzv. přerušení provozu na některých tratích vyvolalo značný odpor ze strany připomínkových míst. „V tuto chvíli ještě neznáme konečné stanoviska MD ČR k námi zaslaným připomínkám. Naše výhrady se týkaly jak k postupu při možném přerušení provozu na některých tratí, tak k některým ustanovením transpozice  nařízení EU. Dle našeho názoru  navržené znění vůbec nezohledňuje stávající reálné možnosti existujících železničních společností v osobní dopravě,“ vysvětluje Vladislav Vokoun.

Dozorčí rada Českých drah řešila mimo jiné možnosti kompenzací a reakce na zvyšování ceny energií, včetně  promítnutí do ceny jízdného. Probíhají rovněž intenzivní jednání s objednateli veřejné osobní dopravy. 

Tradičně se DR ČD zabývala vývojem uzavírání a stavem smluv s objednateli veřejné osobní železniční dopravy a výsledky hospodaření společnosti. Řešila se rovněž problematika dopadů zavedení ECM a další modernizace vozidlového parku i s ohledem na zvyšující se požadavky na tzv. „zelenou“ energii.

Co se týče režijních výhod, České dráhy podaly návrh na Ministerstvo dopravy ČR. Zatím čekáme na reakci.

K novele penzijního zákona se vyjádřil také předseda OSŹ Mgr. Martin Malý: „Zatím návrh na zvýhodněné podmínky odchodu do důchodu zahrnuje vedle čtvrté rizikové kategorie pouze záchranáře. Další profese bude podle vyjádření ministra MPSV řešit až v rámci další, komplexnější novelizaci důchodové legislativy, kterou hodlá MPSV připravit v průběhu příštího roku. Také Vyhláška č. 101 končí a s výjimkou požadavků na zdravotní způsobilost strojvedoucích budou požadavky pro železniční profese zapracovány do obecné právní úpravy formou novelizace vyhlášky 79/2013 Sb.“

Poté se zaměřil na proběhlou Tripartitu, kde  hovořil o projednávání návrhu státního rozpočtu, zejména ve vazbě na potřebu zajištění financování nákladů zastropování cen energií pro domácnosti a veřejné služby, včetně železniční dopravy, a zajištění prostředků pro rozpočet SFDI.

Na jednání  tripartity bylo ze strany ministra financí jasně deklarováno, že vláda má v současné složité ekonomické situaci na výdajové straně tři hlavní rozpočtové priority – valorizaci důchodů a sociálních dávek, bezpečnost země a profinancování nákladů vznikajících v souvislosti s prudkým nárůstem cen energií. Na žádné další významné navyšování výdajů státního rozpočtu není bez navyšování schodku státního rozpočtu prostor.

V další části jednání Představenstvo schválilo zahraniční pracovní cesty. Jednalo se o Účast na XXXV. Mezinárodní konferenci „Aktuální otázky bezpečnosti práce“ a Jednání řídícího týmu poradní skupiny Železniční sekce ETF pro opravárenství. Dále byly podány zprávy ze sportovních a kulturních akcí, o kterých jsme již na webových stránkách OSŽ či ve čtrnáctideníku Obzor vesměs informovali. Některým z nich bude Obzor ještě věnovat mimořádnou pozornost, jako je například téma Organizování železničního sportu v následujícím období.

V závěru vystoupila předsedkyně Revizní komise OSŽ Barunka Balážová, která připomněla výjezdní jednání revizní komise na Slovensko na základě pozvání nové předsedkyně RK OZŽ Ing. Vladimíry Francové. Jednání se bude konat 12. až 14. října 2022 ve Štrbě. 

 

Milan Sedlák

Právě přítomno: 266 hostů a žádný gestor