Poslední letošní jednání členů Ústředí OSŽ zahájil 13. prosince předseda OSŽ Mgr. Martin Malý tradiční kontrolou úkolů.
Poté již Informace a vyhodnocení o vzdělávání funkcionářů OSŽ v roce 2023 a záměry vzdělávání v I. pololetí roku 2024 přednesl vedoucí sociálně-právního oddělení OSŽ-Ustředí JUDr. Petr Večeř. Termíny na rok 2024 byly na ústředí schváleny a v nejbližší době budou zveřejněny.
Příští rok budou také probíhat školení na PC. Termíny třídenního školení v prvním pololetí práce na PC jsou 12.–14. března, 16.–18. dubna a 14.–16. května 2024.
Vladislav Vokoun krátce informoval o obsahu chystané důchodové reformy a také prezentoval hlavní myšlenky a připomínky k této reformě, kdy Ústředí OSŽ nesouhlasí se snižováním reálné výše důchodu k průměrně mzdě a s prodlužováním odchodu do důchodu, zejména u náročných profesí. Upozornil rovněž na skutečnost, že se od ročníku narození 1972 bude upravovat věk potřebný pro nárok na starobní důchod podle demografického vývoje (délky pravděpodobného dožití). A také připomněl přítomným, že pokud nechtějí členové OSŽ přijít od příštího roku o státní příspěvek, musí na penzijní připojištění spořit nejméně 500,- Kč měsíčně.
Místopředseda revizní komise OSŽ Miroslav Škota informoval, že již pečlivě chystají termíny nových kontrol na rok 2024.
V druhé polovině jednání dostal slovo předseda PV OSŽ při ČD, a.s. Štěpán Lev, který informoval přítomné členy o posledních novinkách ze zásadních jednání. Kolektivní vyjednávání hodnotí jako velmi chaotické. Zpočátku byl návrh zaměstnavatele velmi seškrtaný. Opakovaným vyjednáváním se kolektivním vyjednavačům podařilo vypuštěné body do kolektivní smlouvy vrátit. Zaměstnanci ČD budou i v roce 2024 čerpat pět týdnů řádné dovolené a ti, kteří měli nárok na dodatkové volno placené, na něj budou mít nárok i v roce 2024 za stejných podmínek. KOP v rozsahu letošní PKS, nárůst do tarifních stupňů a smluvních mezd je 2,3 % a k tomu měsíčně v roce 2024 navíc obdrží každý zaměstnanec ČD ve výplatě částku 1 000 korun, což je cca 2,2 % dalšího nárůstu. Celkový nárůst je tedy 4,5 %. „Nakonec se nám podařil výsledek, který je za daných okolností vcelku uspokojivý,“ posoudil celý vývoj Štěpán Lev (OTEVŘÍT). Důležitou změnou u stravného je, že půjde polovina hodnoty na e-stravenku a druhá část se již nebude zaměstnanci strhávat ze mzdy. Stejný postup je u ČD Cargo. Mimo jiné se také podařilo zachovat mimořádnou odměnu při životním jubileu či odchodu do starobního důchodu.
Za podnikový výbor OSŽ ČD Cargo vystoupil předseda Radek Nekola, ten se také vrátil k náročnému kolektivnímu vyjednávání a k důležitému směru OSŽ, a to je fungovat jako jeden svaz. A podle slov Radka Nekoly se tento záměr všem kolektivním vyjednavačům podařil – a to neztratit nic ze stávajících kolektivních smluv, udržet šest týdnů dovolené, která slouží na nabrání nových sil a je pro zaměstnance velmi důležitá, a také udržet reálnou mzdu, aby neklesala jako v minulých dvou letech. „Každý podnik má jiné možnosti a jiné šance, ale musíme být stále pod stejnou vlajkou OSŽ“ zdůraznil Radek Nekola.
Dále zmínil zklamání se spoluprací na kolektivním vyjednávání s ostatními odborovými centrálami, které většinou prosazovaly jen své zájmy. O této skutečnosti se zmínil i na podnikovém výboru (OTEVŘÍT).
Jako velký problém vidí vývoj opravárenství, neboť je v ohrožení a je potřeba se na to zaměřit a pracovat na navýšení odměňování, aby nedošlo k tomu, že jak ČD, tak i ČD Cargo nebudou mít zaměstnance na opravu a údržbu kolejových vozidel.
Radek Nekola ještě poděkoval všem za účast na listopadové demonstraci. Ocenil, že OSŽ bylo vidět – a i když to zatím vypadá, že se ne všechno podařilo – tak se nastartovala akce, která určitě bude pokračovat.
Závěrem svého příspěvku ještě přiblížil postoj České republiky, která hraje prim v evropské dopravě a aktivně se podílí na rozvoji TNT tratí na koridorech. Zájmem je, aby se koridory nejen modernizovaly, ale také je potřeba tratě udržovat v provozuschopném stavu.
Předseda PV OSŽ SŽ Petr Štěpánek rovněž shrnul vývoj kolektivního vyjednávání a úspěšné podepsání kolektivní smlouvy z 30. listopadu. Ani tady nebylo kolektivní vyjednávání jednoduché, ale vše se podařilo udržet jako v dosavadní kolektivní smlouvě (OTEVŘÍT) a navíc se podařilo zvýšit odstupné při ztrátě zdravotní způsobilosti pro zaměstnance, kteří nejsou ve vyjmenovaných profesích na zvýšené odstupné. Dále se podařilo navýšit hodnotu stravenky a bude možnost si nechat paušál nahrát na e-stravenku, kde budou poskytnuté finanční prostředky dříve, než je datum výplatního termínu.
Způsob čerpání FKSP u Správy železnic zatím ještě není úplně dokončen a pracuje se na ideální variantě. Tvorba FKSP je ve výši 1 % a z toho musí být polovina použita jako příspěvek na stáří zaměstnancům SŽ. Finanční prostředky FKSP budou značně omezené. Další jednání k problematice FKSP se uskuteční 15. prosince 2023.
Předsedkyně Nedrážního republikového výboru OSŽ Bc. Renata Dousková také nastínila nelehkou situaci pro kolektivní vyjednavače ve společnostech v gesci NeRV, neboť návrhy od zaměstnavatelů jsou značně ovlivněny jak inflací, tak i schváleným vládním balíčkem. Příkladem je Dopravní zdravotnictví, které v původním návrhu na kolektivní smlouvu pokrátilo i veškeré zaměstnanecké výhody. Po několika kolektivních jednáních se nakonec podařilo dojednat navýšení u zdravotního personálu o čtyři procenta a u THP pracovníků o procenta tři. Veškeré benefity zůstávají stejné a dovolená se upraví na pět týdnů plus dva dny sick days. Důvodem změny je značný rozsah nevyčerpané dovolené v minulosti.
Na Dopravním podniku města Brna jednání ještě stále trvá. Dobrou zprávou ale je, že zaměstnanci v prosincové výplatě obdrží mimořádnou odměnu 15 000 korun na pokrytí inflace.
Společnost Rail Cargo Operation sice neslibuje v příštím roce navýšení mzdy, ale kompenzuje to třináctým a čtrnáctým platem.
U společnosti Skanska se potýkají s problémem nedostatku vysoutěžených větších zakázek, přesto zaměstnavatel nechce propouštět… a naopak navrhl navýšení mzdy na rok 2024 ve výši 2 % do tarifů. Rozhodnutí zaměstnavatele se opírá o vysoutěžené zakázky menšího finančního objemu.
Renata Dousková jakožto předsedkyně NeRV celkově chválí práci kolektivních vyjednavačů u všech zaměstnavatelů, jehož výsledkem jsou uzavřené PKS. Ne vždy jsou tato jednání jednoduchá, protože zaměstnavatelé se snaží připravit na další období šetřením mzdových prostředků a zásahem vlády i mění rozsah nasmlouvaných benefitů pro zaměstnance.
Ing. Bc. Petr Toman, BA (Hons), ač již není členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, stále se aktivně zajímá o novinky a změny ve zdravotnictví. Od nového roku budou na stránkách OSŽ zveřejňovány příspěvky ze zdravotní pojišťovny pro železničáře v nové sekci Prevence a zdraví.Malé kopky se z větší části podařilo zaměstnanci Správy železnic vyčerpat.A nepříznivou zprávou je, že se zřejmě vrátí poplatky za některá vyšetření a také finanční spoluúčast za centrální léky.
Předseda OSŽ Mgr. Martin Malý jako vždy informuje o jednáních z velké či malé tripartity. Tentokrát jednání proběhlo týden po demonstraci, kdy mottem byl zejména požadavek na lepší komunikaci vlády se sociálními partnery.
Mezi projednávanými tématy byl například nedostatek zaměstnanců s technickou kvalifikací a konkrétně návrh Společného záměru podpory dalšího profesního vzdělávání jako integrální součást celoživotního učení. Zde je v zásadě shoda na potřebě podpory tohoto projektu, rozpor mezi vládou a sociálními partnery je však o způsobu provedení. Zatímco zaměstnavatelé a odbory navrhují vytvoření samostatné instituce – fondu – který by se vytvářením programů dalšího profesního rozvoje podle skutečných potřeb našich podniků prakticky zabýval, přičemž na jeho řízení by se podíleli zaměstnavatelé, odbory i zástupci státních orgánů, ze strany zejména ministra financí je zásadní odpor proti vzniku takového fondu a navrhuje se pouze posílení poradních struktur, např. vytvoření nové poradní skupiny při RHSD.
Dalším pro odbory zajímavým tématem bylo stanovení minimální mzdy nárok 2024. Na jednání tripartity byly k tomuto tématu mezi zástupci zaměstnavatelů a odborů výrazně rozdílné postoje., kdy strana zaměstnavatelů navrhovala navýšení minimálně mzdy pouze ve výši očekávaného nárůstu mezd pro příští rok, tj. cca o 6 %, zatímco strana odborová navrhovala navýšení, které by kompenzovalo pokles reálných mezd za poslední dva roky. Vzhledem k tomu, že k dohodě mezi odbory a zaměstnavateli nedošlo, rozhodne opět o navýšení minimální mzdy vláda na základě návrhu MPSV, které navrhuje navýšení o 1 600 korun. Podobně velmi rozdílné postoje mezi zástupci zaměstnanců a odborů byly i otázce valorizace zaručených mezd. Také zde tedy rozhodne vláda na základě návrhu MPSV, a to na jednání 13. prosince.
Předseda OSŽ ještě doplnil, že ze strany předsedy vlády Petra Fialy byla na jednání tripartity tato nedohoda mezi odbory a zaměstnavateli glosována ve vazbě na demonstrace 27. listopadu tak, že si odbory i zaměstnavatelé na jedné straně hlasitě stěžují, že s nimi vláda dostatečně nejedná, na druhé straně však se mnohdy nedokážou spolu dohodnout na oboustranně přijatelném kompromisu, a tím de facto staví vládu do pozice, kdy musí rozhodnout podle svého vlastního uvážení a v rozporu s návrhy či požadavky obou sociálních partnerů.
Na dotaz člena ústředí, kdy budou vyhodnoceny dopady a průběh demonstrace odborovou centrálou ASO, Martin Malý odpověděl přítomným, že se touto tematikou bude zabývat předsednictvo ASO na jednání v pondělí 18. prosince.
Závěrem předseda OSŽ Martin Malý všem přítomným popřál krásné a klidné svátky a hodně pracovních sil v novém roce.
Text a foto: Daniela Houdková